Halina (55): Zklamalo mě, že moje dcera se nechce vázat. A navíc pustila k vodě dobrou partii
Halina (55): Zklamalo mě, že moje dcera se nechce vázat. A navíc pustila k vodě dobrou partii
Paní Halina doufala, že její dcera Marta si najde dobrého muže, usadí se a založí rodinu. Jenže Marta se chtěla ještě bavit a vážný vztah ji vůbec nelákal.
Když jsem se vrátila domů z práce, moje dcera Marta (25) stála před zrcadlem a nanášela si rtěnku. "Proč se tak strojíš?" zeptala jsem se. Ten den jsem neměla nejlepší náladu. V práci jsem toho měla hodně a manžel mi na poslední chvíli oznámil, že bude muset zkrátit svou dovolenou. Moje plány na prázdniny byly v troskách.
Martina (44): Dcera mi sdělila, že je nebinární. Musím o ní mluvit ve středním rodě a smířit se s tím, že nebudu babičkou
Dcera střídá kluky
"Mám schůzku s Markem," odpověděla Marta a uhladila si šaty. Musela jsem uznat, že vypadala úžasně.
"S kým?" zeptala jsem se. Neznala jsem žádného Marka a neměla jsem tušení, o kom mluví. Ale upřímně řečeno, ani mě to nepřekvapilo. Marta měnila kluky jako ponožky a každou chvíli chodila s někým novým. Tomáš, Adam, Martin, Petr... Ztratila jsem přehled, kdo je jejím aktuálním přítelem.
"Marek," zopakovala. "Vždyť jsem ti o něm říkala."
"Říkala?" divila jsem se. Nepamatovala jsem si, že by zmiňovala nějakého Marka. "Možná jo..." zamumlala jsem. Pak jsem mávla rukou a téma jsem dál neprobírala. Nechtěla jsem začínat další hádku o tom, jak si moje dcera vede. I když jsem chápala, že je dospělá a má právo na vlastní rozhodnutí, její chování mě znepokojovalo. Obávala jsem se, že její nestálost ve vztazích nedopadne dobře.
Sylvie (39): Moje sedmnáctiletá dcera se z hudebního festivalu vrátila těhotná. Neví, kdo je otcem
Snila jsem o tom, že se usadí
Když se vrátila ze schůzky, v jejích očích jsem viděla jiskřičky. "Užila sis to?" zeptala jsem se. Poslední dobou jsme o jejích citových záležitostech moc nemluvily, ale to neznamenalo, že mě nezajímaly.
"Moc," odpověděla s úsměvem. Vše nasvědčovalo tomu, že rande bylo úspěšné.
"Povíš mi něco o něm?" požádala jsem. Ukázalo se, že její nový přítel má stáž na lékařské fakultě a v budoucnu chce být pediatrem. Hned jsem si pomyslela, že by byl skvělým partnerem, možná i manželem.
"Líbí se ti?" ptala jsem se dál. V mé hlavě se zrodila naděje, že tentokrát se konečně rozhodne vytvořit trvalý vztah.
"Je fajn," pokrčila rameny. Z jejího vyprávění bylo těžké vyvodit nějaké závěry.
"Máš v plánu pokračovat v tom vztahu?" zeptala jsem se. Začínalo mě iritovat, že si neváží tak dobrou partii.
"Nevím," odpověděla netrpělivě. "A proč se ptáš?"
Podívala jsem se na svou dospělou dceru, která už několik let skákala z jednoho vztahu do druhého, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se chtěla usadit.
"Protože doufám, že konečně potkáš muže, se kterým budeš mít vážný vztah," odsekla jsem. Nikdy jsem se jí nesnažila vnucovat, jak má žít, ale tentokrát jsem se rozhodla, že s tím musím skoncovat.
"Je nejvyšší čas se usadit, nemyslíš?" zeptala jsem se.
"Usadit?" pohlédla na mě překvapeně.
"Ano. Co je na tom divného?"
Marta na mě chvíli zírala jako na blázna, pak se začala smát. "Mami, teď jsou jiné časy. Mám ještě čas se usadit. Jsem příliš mladá na to, abych se vázala na celý život. Chci si ještě užít života..."
Příliš mladá? Já v jejím věku už měla rodinu a na nějakou zábavu jsem ani nepomyslela. Ale evidentně mé priority byly úplně jiné než její...
Žaneta (57): Dvacetiletá dcera chystá svatbu. Jsem z toho na mrtvici, takhle si akorát zkazí život jako já
Varovala jsem ji, že to špatně skončí
Několik týdnů jsem žila v naději, že vztah mé dcery s Markem vyjde. Pravidelně se s ním scházela a vše nasvědčovalo tomu, že to bere vážně.
"Pozveš Marka na oběd?" zeptala jsem se jí jednoho dne. Chtěla jsem poznat muže, který ji očividně zaujal.
"Asi ne..." řekla nevzrušeně.
"Proč?" divila jsem se.
Marta chvíli mlčela, pak mě překvapila svým přiznáním.
"Protože už spolu nejsme..."
"Jak to?"
"Prostě tak. Marek začal mluvit o svatbě a dětech. A já se ještě nechci vázat. Nejsem připravená založit rodinu."
Moje dcera mi právě oznámila, že nechce být s mužem, který by jí mohl poskytnout šťastný život...
"Zbláznila ses?" nemohla jsem skrýt hněv. "Nemůžeš se věčně poflakovat. Čas letí a než se naděješ, bude pozdě na nalezení dobrého chlapa."
Znepokojovalo mě ještě něco jiného.
"A co když otěhotníš?" vyjádřila jsem své obavy nahlas.
"Otěhotním?" vykulila oči.
"To neustálé střídání kluků může skončit nechtěným těhotenstvím," povzdechla jsem si. "Co pak budeš dělat?"
Jen mávla rukou, což mě naštvalo. "Pokud se něco stane, nepočítej se mnou. Budeš se s tím muset vypořádat sama."
Marta jen zavrtěla hlavou a šla do svého pokoje. A já se nemohla smířit s myšlenkou, že odmítla tak dobrou partii. Ze všech jejích dosavadních partnerů se Marek jevil jako ten nejlepší. Ale ona, jako obvykle, si vybrala zábavu a bezstarostný život místo vážného vztahu a založení rodiny...
Elena (58): Dcera podvádí manžela a ignoruje své dítě. Všechno je to moje vina
Dcera mě překvapila
"Mami, dnes přijdu domů pozdě," řekla mi jednoho dne. Stála před zrcadlem a upravovala si make-up.
"Další rande?" zeptala jsem se sarkasticky. Na jazyku jsem měla nějakou jízlivou poznámku, ale nakonec jsem si ji nechala pro sebe. Neměla jsem chuť na další hádku s mou nezodpovědnou dcerou.
"Dá se to tak říct," odpověděla tajemně. Ale když jsem se jí snažila vyptávat na podrobnosti, nic mi nechtěla říct.
O pár dní později se záhada vyřešila. Marta přivedla domů pohledného bruneta.
"Mami, tohle je Marek," řekla. "Marek je lékař a v budoucnu by chtěl léčit děti."
Překvapeně jsem se na Martu podívala. Je to opravdu ten Marek? Naštěstí ano. Ukázal se jako opravdu milý mladý muž. A navíc se na Martu díval tak, že nebylo pochyb, že ji opravdu miluje.
"Co se stalo?" zašeptala jsem jí, když jsme šly do kuchyně připravovat dezert. Mezitím můj manžel vedl s Markem živou konverzaci a bylo vidět, že si ho velmi oblíbil.
Marta se na mě podívala a jemně se usmála. "Zamilovala jsem se," pronesla. A přesně tak vypadala - jako zamilovaná žena, která konečně potkala toho pravého.
"Jsem tak šťastná," pevně jsem ji objala. Musím přiznat, že se mi ulevilo.
Zbytek večera proběhl ve velmi příjemné atmosféře. A o několik dní později mladí oznámili, že se rozhodli spolu bydlet. Byla jsem štěstím bez sebe. Ještě před pár týdny jsem byla přesvědčená, že citová nestabilita mé dcery skončí špatně. Ale vše se změnilo a já se stala nejšťastnější ženou pod sluncem...
Další příběhy ze života →
Katka (42): Dcera má vysoké kapesné a vše, nač si ukáže. Přesto se uchýlila k nepochopitelnému činu
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].