Jak zalévat zahradu: video a tipy, které prospějí vaší zelenině i květinám a ušetří vám hromadu peněz
Zálivka zahrady
Počasí je v posledních letech jak na houpačce. Buď je vody moc nebo málo. Ani jeden extrém není dobrý, na rozdíl od deště si ale se suchem dokážeme docela poradit. I naše babičky říkávaly, že je v létě lepší přísušek než přemíra deště. Jenže jak se o zahradu v suchém létě starat, abyste do záhonů nenalili s tisíci litry vody i tisíce korun?
Máme pro vás pár lety ověřených tipů, které s oblibou používáme na našich zahrádkách a víme, že fungují. Ušetří vám spoustu práce i peněz. Pro ty, co raději sledují videa, jsme jedno natočili:
Kdy je nejlepší zalévat
O tom se vedou dlouhé diskuse a jestli se zahradníci na něčem shodnou, je to fakt, že zalévat se nesmí během horkých letních dnů. Voda se ze záhonů velmi rychle odpařuje a rostliny, které byste jen lehce postříkali, budou trpět. Každá kapka vody totiž funguje jako lupa a listy by se mohly spálit.
Mnohem lepší je volit pro zálivku ráno nebo večer. Pokud je to jen trochu možné, volíme u nás ráno. Je to proto, že vzduch je tou dobou nejvlhčí, voda se dobře vsákne ještě před tím, než je půda rozpálená a hlavně během slunečného rána rychle oschnou listy, které vodou postříkáme (byť omylem). To třeba u rajčat nebo okurek snižuje riziko vzniku plísní.
Jak často zalévat zahradu
Sazeničky těsně po vysazení do záhonu potřebují zalévat častěji, aby dokázaly dobře zakořenit. Zhruba po 14 dnech ale přejděte raději na méně častou zálivku, ale vydatnější a vždy ke kořenům. Jednak si budete opravdu jisti, že se voda dostane i do hlubších vrstev půdy, rostliny zároveň při tomto způsobu zálivky zakoření hlouběji a nebudou tak náchylné na případné výkyvy v zálivce. I nejžíznivějším rostlinám (třeba okurky potřebují 5 litrů vody najednou), stačí takto zalévat jednou za pár dní.
Nakypřená půda lépe zadržuje vodu
Víte, proč se vyplatí udržovat půdu kyprou bez tvrdého škraloupu na povrchu? Protože lépe zadržuje vodu. Je to takový paradox, ale pokud je půda na povrchu ztvrdlá, voda po ní odteče a vsákne se jí výrazně méně. Při kypření zároveň zbavte půdu plevele. Zbytečně rostlinám ubírá živiny i vláhu. A to je v období, kdy všechny bojují o každou kapku vody, velmi důležité.
Mulčování čímkoliv je lepší než nic
O mulčování jsme tu psali už několikrát a toto téma je aktuální jak pro trvalkové, tak pro zeleninové záhony. Jakákoliv organická peřina totiž zadrží vodu v zemi, zpomalí její odpařování a zároveň účinně brání pleveli, aby rostl. Sekundární výhodou organické mulče je to, že odspoda postupně tleje, čímž půdu pod sebou vyžijuje a přispívá k bohatému podzemnímu životu.
Pro trvalkové záhony nejspíš budete chtít zvolit dekorativnější druhy mulče jako je štěpka nebo mulčovací kůra, v zeleninových záhonech můžete zpracovat klidně čerstvě posekanou trávu. Prospěje a vy se jí elegantně zbavíte.