Už zase rozdáváme bohatým. Vlastníte byt? Nevadí, od státu dostanete milion

Milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo.

Není zájem, tak přitlačíme. Tak vláda uvažovala, když ještě více rozvolnila už tak spornou dotaci Oprav dům po babičce. V rámci ní mohou lidé od státu dostat až milion korun na opravu a zateplení starých domů. Lidovecký ministr Petr Hladík s tímto štědrým rozdáváním přišel loni v létě a sklidil kritiku za populismus. Dotace nicméně běží a lidé ji čerpají o dost méně, než se čekalo. Proto ministr rozhodl, že milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo. Přesně to byl přitom původně nejspornější bod celé věci. Už od začátku ale dotace vyvolává nepochopení v tom, proč stát rozdává peníze majetným, kteří mají kde bydlet, a finanční pomoc nepotřebují.

Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se už loni na podzim rozjel a zájemci mohli začít o milionovou zálohu začít žádat. Jenže o dotaci není zájem. Rozhodně ne takový, jaký vláda čekala.

Od spuštění loni v září přijalo ministerstvo životního prostředí 2344 žádostí za 2,2 miliardy korun a schváleno z nich bylo 2087 za dvě miliardy korun. Vyplaceno bylo 1722 žádostí v hodnotě 1,6 miliardy korun. Měsíčně lidé podali zhruba 200 žádostí. Od března pak bylo vyplaceno na zvýhodněných úvěrech přibližně 108 milionů korun.

Stát na dotaci potřebuje rozdat dohromady 40 miliard korun. Ty pochází z tzv. Modernizačního fondu, což je také jeden z nástrojů evropského Green Dealu, který čerpá peníze z prodeje emisních povolenek. Peníze čerpané z fondu musejí být využity na zelené a úsporné projekty. Prostředky z fondu končí ve Státním fondu životního prostředí, který jednotlivé projekty financuje, a tedy peníze rozděluje z programu Nová zelená úsporám.

Platí, že na komplexní zateplení je možné přes program získat od některých bank výhodnější, maximálně 3,5procentní úvěr, nebo až jeden milion korun. U menších rekonstrukcí, jako jsou například výměna oken a dveří, zateplení fasády, střechy, stropu či podlahy, lze zažádat maximálně o 150 tisíc a dotace nesmí přesáhnout více než polovinu realizačních výdajů.

Úplně původně nastavil resort životního prostředí podmínky pro získání podpory hodně benevolentně. Po kritice od zbytku koalice lidovci pravidla ještě na podzim loňského roku zpřísnili. Šlo hlavně o zavedení majetkového testu, aby na podporu nedosáhli bohatí, rozuměno ti, kteří už jednu nemovitost pro trvalé bydlení mají, což se v katastru nemovitostí ověřovalo už při podání žádosti.

Jenže kvůli malému zájmu o dotaci si ministerstvo vyhodnotilo, že bylo asi opravdu moc „přísné“ a že nakonec podmínky zase rozvolní. Vrátili jsme se tedy obloukem zpět a na dotaci dosáhnou i „bohatí“, tedy ti, kdo už jeden dům či byt vlastní. Například takovým lidem, kteří bydlí v bytě a zdědili dům, který by si chtěli opravit. Podmínkou pak bude nadále to, že žadatelé budou muset opravenou nemovitost využívat k trvalému bydlení po dobu deseti let od dokončení rekonstrukce. Kritici ale už při spuštění programu poukazovali na to, že takovou podmínku bude lehké obcházet.

Vyměnili jsme tržní ekonomiku za dotační

Už před spuštěním programu celou dotaci, ale především fakt, že na ni v konečném důsledku dosáhnou jen ti majetní, tedy ti, kdo už nějakou nemovitost vlastní, kritizoval v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.

„Rozumím tomu, že dáme-li lidem peníze na to, aby si zateplili dům a vyměnili okna, bude se tak dít rychleji než bez té dotace, což je asi žádoucí. Mám ale problém s tím, pokud přerozdělujeme peníze směrem k bohatým lidem. A peníze právě z programu Nová zelená úsporám a dalších čerpají většinou právě vlastníci nemovitostí. Pokud vlastním nemovitost, neměl bych být považován za někoho, kdo potřebuje poskytnout na svůj majetek finanční podporu,“ vyjádřil se Křeček.

Varoval také před tím, že naše ekonomika se už dlouhodobě proměňuje z tržní na ekonomiku dotační. „Učíme lidi čerpat dotace, stát přichází s novými a novými návody. I do budoucna tedy může vzniknout jakýsi návyk, dokonce je možné, že někteří lidé budou požadovat, aby na daný problém vznikly dotační tituly. Začínáme se tedy s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů. To nepovažuju za pozitivní trend,“ uvedl.