Pavel bude ve Švýcarsku řešit celistvost Ukrajiny. Summit bez účasti Ruska nic nevyřeší

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na archivním snímku z návštěvy Prahy s českým prezidentem Petrem Pavlem.

Státníci se o víkendu sjedou ve Švýcarsku, kde budou řešit válku na Ukrajině. Summitu přitom nebude přítomná druhá země, která se konfliktu účastní – tedy Rusko. Nedorazí ale ani další mocnost, tedy Čína. Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, uvedl náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). Podle expertů je bez účasti Ruské federace význam summitu spíše symbolický.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve představil desetibodový mírový plán, který počítá s úplným obnovením ukrajinské teritoriální integrity. O naplňování plánu země pravidelně jednají, dříve se uskutečnila zasedání bezpečnostních poradců a diplomatů v Kodani, v saúdskoarabské Džiddě, na Maltě či v Davosu.

S českou delegací vyrazí do Švýcarska také prezident Petr Pavel. Podle prezidentské kanceláře bude cílem summitu nalézt na nejvyšší politické úrovni co nejširší shodu na podmínkách spravedlivého, trvalého a uceleného míru a zahájit vlastní mírový proces. „Tématem summitu budou i zcela konkrétní dopady ruské agrese v humanitární oblasti, v oblasti potravinové bezpečnosti či na jadernou bezpečnost, v níž se ČR angažuje dlouhodobě,“ uvedla KPR na síti X.

Pracovní skupina, které Česko spolupředsedá, se zabývá například budoucím zajištěním bezpečnosti nejen Záporožské jaderné elektrárny. „Věnujeme se jednak situaci v záporožské elektrárně, ale také celkově tomu, jak je možné a nutné zabezpečovat celkovou ukrajinskou energetickou síť s ohledem na jaderné elektrárny a na dopad na obyvatele,“ uvedl Marian pro ČTK. Rusko pravidelně na energetickou infrastrukturu útočí.

Na mírovou konferenci se zatím podle švýcarské vlády přihlásilo 90 zemí a organizací. Rusko se summitu nezúčastní. „Rusko dalo najevo, že se nechce účastnit. Vždycky říkám ten základ: válku může okamžitě ukončit Rusko. Ta válka je absurdní, zbytečná a zločinná. Řešením je odchod z Ruska z ukrajinského území včetně Krymu,“ poznamenal náměstek.

„To, co a kdy bude reálné dosáhnout, je otázka. Za prvé nevidíme změnu ruského chování, za druhé pokud by se mělo jednat o nějakém mírovém řešení nebo příměří, tak si to primárně musí rozhodnout Ukrajina,“ uvedl. Českým zájmem je podle něj podpora ukrajinského mírového plánu a jeho globálního dopadu i pomoc Ukrajině na bojišti, aby jakákoliv budoucí jednání vedla z co nejvýhodnější pozice.

Na summit nedorazí také Čína. „Samozřejmě by bylo dobré, kdyby se Čína účastnila. Zároveň vidíme, jaké jsou úzké vztahy Ruska a Číny. Oni mluví často o strategickém partnerství, zároveň reálně z hlediska demografie, ekonomiky a dalších věcí je Rusko v tom vztahu ten slabší partner,“ poznamenal náměstek.

Analytici: Bez Ruska se k míru nedojde

Bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 už dříve řekl, že summit vnímá primárně jako formu diplomatické ofenzivy, kdy se „Kyjev snaží o získání další mezinárodní podpory pro svoji snahu bránit se ruským útokům a zároveň dále izolovat Rusko na mezinárodní scéně“. „V tomto ohledu to samozřejmě svůj smysl má, ale určitě to není možné vnímat jako skutečné diplomatické jednání o mírovém řešení konfliktu – toho by se musela účastnit i ta druhá válčící strana,“ uvedl Smetana.

Expert na bezpečnost Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně před nedávnem označil pro Echo24 význam summitu především za propagační a symbolický. „Protože vnese do veřejného prostoru slovo mír ze strany Ukrajiny a jejich spojenců a umožní jim prezentovat se jako podporovatelé míru. Zatím je pojem mír zneužíván Ruskem a jeho příznivci,“ řekl pro Echo24 Mareš.

Podle něj je obecně netypické, že se o míru diskutuje bez válčící strany. „Válčící strany dojednaly mír či příměří za válek v Koreji, Vietnamu či bývalé Jugoslávii. Za standardní mírovou konferenci nelze považovat setkání mocností v Mnichově 1938 bez účasti Československa, i když i zde se její účastníci oháněli slovem mír,“ připomněl zároveň expert.

Bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar pro Echo24 uvedl, že zahájení jednání vedoucích k míru se ze strany některých politických představitelů objevuje už od zahájení ruské invaze. „Aktuální úvahy pak patrně odráží celkový vývoj konfliktu, po dvou letech je tu i jistá únava z války a velmi nejistá perspektiva jejího blízkého ukončení. Před rokem řada západních činitelů ještě kalkulovala s úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou a vytlačením ruských sil z okupovaného území, případně zásadními ruskými ekonomickými problémy, tedy faktory, které by mohly přinutit ruskou stranu k rezignaci na původní cíle, a přimět ruské představitele k jednáním a akceptaci ukrajinské teritoriální integrity,“ uvedl v květnu Stojar.