V kreativním myšlení jsou nejlepší žáci v Singapuru, ČR je na průměru OECD
Paříž/Berlín - Singapur, Korea, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Estonsko a Finsko si nejlépe vedou v rozvoji kreativního myšlení 15letých žáků a výrazně překonávají průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), na opačném konci hodnocení pak stojí Albánie, Filipíny, Uzbekistán, Maroko a Dominikánská republika. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků srovnávacích testů PISA v 64 zemích, které provádí OECD. Výsledky rovněž ukázaly na značný výkonnostní rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími zeměmi a na to, že státy s nadprůměrným hodnocením matematických, čtenářských a přírodovědných znalostí a dovedností až na výjimky překonaly i průměr OECD v kreativním myšlení. Do těchto výjimek, které průměr nepřesáhly, je zařazeno i Česko.
Studenti
"Zatímco procházíme složitými environmentálními, sociálními a ekonomickými změnami 21. století, je pro studenty zásadní, aby byli inovativní, podnikaví a kreativní v myšlení. Mnoho pracovních pozic, zejména těch vysoce kvalifikovaných, klade důraz na kreativní myšlení," prohlásil Andreas Schleicher, který je ve vedení OECD zvláštním poradcem pro vzdělávací politiku. OECD, což je mezivládní organizace rozvinutých demokratických států, ke které patří i Česko, pravidelně testuje úroveň vzdělání ve světě, na hodnocení kreativního myšlení se ale zaměřila poprvé. Zkoušky se v roce 2022 uskutečnily v 64 zemích.
"Sedmadevadesát ze stovky studentů v pěti nejlepších zemích překonává průměrného studenta v pěti zemích s nejhoršími výsledky," uvedla studie. Ta rovněž konstatovala, že v průměru každý druhý student v zemích OECD dokáže přijít s originálním nebo různorodým nápadem na vyřešení úkolů v představivosti, případně na vyřešení každodenních problémů. V Singapuru, Koreji a Kanadě takto uspělo 70 procent studentů.
V průměru dosáhly státy OECD v hodnocení kreativity myšlení studentů 33 bodů, výše zmíněných sedm nejlepších zemí tento průměr překonalo nejméně o tři body, v případě nejlepšího Singapuru to bylo o osm bodů. Česko s 33 body skončilo na průměrných hodnotách OECD. Na pozice za Česko zařadila zpráva Německo, Francii, Nizozemsko či Slovensko, které získalo 29 bodů. Poslední místo připadlo Albánii s 13 body.
"Česko, Hongkong, Macao a Čínská Tchaj-pej (Tchaj-wan) skončily na průměru, nebo pod průměrem OECD v kreativním myšlení, ale umístily se nad průměrem OECD v matematice, čtení a vědě," uvedla zpráva. Čeští školáci vykázali v matematických, čtenářských a přírodovědných srovnávacích testech PISA z roku 2022 nadprůměrné hodnoty, ačkoli se v porovnání s rokem 2018 v matematické gramotnosti zhoršili.
Slabinou českých studentů podobně jako těch z Itálie, Mexika, Chile a Islandu je ve srovnání s jinými oblastmi řešení úkolů se sociální problematikou. Čeští a také litevští studenti si naopak vedli mezi vrstevníky z OECD výrazně lépe v písemném a vizuálním vyjadřování.
OECD rovněž uvedla, že snížení socioekonomických rozdílů by zvýšilo celkový výkon studentů, neboť rozdíly ve výsledcích zvýhodněných a nezvýhodněných žáků jsou značné. Ukazuje to na výsledcích Česka a Slovenska, kde zvýhodnění studenti dosáhli podobných výsledků, tedy 38 bodů, respektive 36 bodů, ale rozdíly těch znevýhodněných jsou výrazné. V Česku znevýhodnění studenti dosáhli v kreativním myšlení 27 bodů, zatímco na Slovensku to bylo o pět bodů méně, což výrazně snížilo celkový výkon Slovenska.
Rozdíly přetrvávají i v hodnocení výsledků podle genderu. Dívky byly úspěšnější než chlapci, v zemích OECD dosahovaly v průměru o tři body více.
OECD se také zaměřila na to, jak studenti hodnotí školy, pokud jde o podporu kreativního myšlení. Na otázku, zda učitelé podporují žáky s vymýšlením originálních odpovědí a zda jim na hledání kreativních řešení poskytují dostatek času, odpověděla souhlasně polovina českých studentů. Podobných výsledků dosáhly Rakousko, Řecko a Polsko, průměr OECD jsou však dvě třetiny.