Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces
EU
Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla.
Ačkoliv tedy EU může být do roku 2050 klimaticky neutrální po technické stránce, tak jak expertka přiblížila, problémem je spíše finanční náročnost. „Otázkou je samozřejmě velká finanční náročnost celého procesu a schopnost Evropy nejenom zajistit dostatečné množství financí, ale soustředit se i na mírnění negativních aspektů a efektivní komunikaci směrem k občankám a občanům EU,“ podotkla pro EuroZprávy.cz Zapletalová.
Úpadek Zelených pro současný kurz environmentální politiky EU patrně neznamená tak velkou překážku. „V Evropském parlamentu samozřejmě došlo k posílení pravice, především té krajní, a současně i k poklesu podpory u zelených a liberálních stran a hnutí. Co je ale podstatné, ústřední koalice tvořená EPP a S&D, která tvoří jádro v rámci schvalovacího procesu, neztratila až tolik, kolik se před volbami předvídalo,“ shrnula expertka.
Výrazné otočení kormidla EU v těchto záležitostech tak nečeká. „Očekávat se však dá ještě větší nutnost hledání ad hoc koalic při schvalování unijní legislativy a tím pádem bude celý schvalovací proces náročnější i po časové stránce,“ upozornila.
Podle Zapletalové nedojde ani k výrazné změně energetické politiky vůči Ruské federaci. „Klíčová je role a pozice takzvané velké koalice tvořené EPP a S&D a ta nebyla až tak oslabena. Zdá se také, že volby do Evropského parlamentu v podstatě potvrdily, že předsedkyně komise bude i v dalším období von der Leyenová. Neočekávám tedy změnu ve vztahu k Ruské federaci,“ upřesnila.
Ačkoliv se například kurz evropské energetické politiky vůči Rusku nezmění, nedojde ani ke vstupu Ukrajiny za současného složení europarlamentu, který má mandát do roku 2029. „Nemyslím si, že je toto do pěti let reálné. Rozšíření EU o Ukrajinu by znamenalo nutnost nejenom výrazných reforem země samotné, ale také značné reformy na straně Unie. Například v rámci nastavení, a především financování zemědělské politiky. V tuto chvíli nevidím ani politickou shody mezi jednotlivými členskými státy ohledně dalšího rozšíření,“ uzavřela Zapletalová.