Stát hraje o miliardy od bank. Tam, kde speciální daň zkusili, ji ale zaplatili klienti

Nepovedlo se, banky přes fond nefinancovaly nic.

Vyzdvihovaná windfall tax (WFT) se minula účinkem. Bankovní domy v Česku místo deseti miliard zaplatily loni na této jednorázové dani stamiliony. Podle informací týdeníku Ekonom se s tím část koalice vlády Petra Fialy (ODS) nehodlá smířit a chystá se na banky uvalit typickou sektorovou daň.

Přestože materiál by měl být už několik týdnů na ministerstvu financí, úřad se konkrétnějším odpovědím ohledně jeho existence vyhýbá. „Platí stále stejné pravidlo, které funguje od vzniku této vlády. Pokud kterákoliv vládní strana požádá o svolání koalič­ního jednání k jakémukoliv tématu, jednání se uskuteční. Nejinak by tomu bylo i u sektorové daně. V tuto chvíli žádná koaliční jednání k sektorovému zdanění bank neprobíhají,“ tvrdí mluvčí resortu Petr Habáň.

Podle několika zdrojů Ekonomu se přitom za ministrem Zbyňkem Stanjurou chystá delegace vedení tuzemských bank. Setkání původně plánované na konec dubna by se mohlo uskutečnit na přelomu května a června.

Až nynější koalice si troufla

Zvláštní daň na banky prosazovala v dobách své dominance na politické scéně Česká strana sociálně demokratická. V roce 2017 tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka hovořil o tom, že při zdanění jejich aktiv by stát mohl získat 11 miliard korun. O necelé dva roky později navrhli sociální demokraté, aby banky platily daň o šest procentních bodů vyšší než ostatní firmy, tedy 25 procent. Jen pět největších peněžních ústavů v Česku by tak státu odvedlo pět miliard korun navíc.

Když se podobné myšlenky chopil Andrej Babiš, nakonec se s bankami dohodl na vzniku Národního rozvojového fondu, z něhož měly téct miliardy do výstavby silnic, škol a nemocnic. Licenci získal v roce 2020 a čtyři největší banky sem přislíbily vložit až sedm miliard korun. Jenže stát nebyl schopen nabídnout byť jen jediný projekt. Přes fond se nefinancovalo nic a v půli května byl zrušen. Na jeho provoz stát dával 11 milionů korun ročně.

Vždy a všude platí, že dopad daně se rozkládá v různém poměru mezi akcionáře, zaměstnance, vkladatele a dlužníky.

První reálný pokus banky více zdanit tedy provedla až současná vláda, když koncem roku schválila daň z neočekávaných zisků – windfall tax. Týkala se v zásadě výrobců elektřiny a plynu, poskytovatelů bankovních služeb a petrochemických firem. Jen od bank se mělo celkem vybrat v následujících letech přes 30 miliard korun. Za rok 2023 ale zaplatily jen 730 milionů.

Peněžní ústavy si pomohly tím, že nakoupily státní dluhopisy, osvobozené od daně. To nesou některé vládní strany nelibě a chystají protitah. „Chceme počkat na výsledná čísla z výběru WFT za první dva kvartály. Můžeme ale vidět, že banky takzvaně optimalizovaly své hospodářské výsledky s cílem zaplatit co nejnižší daně. O detailnějších parametrech se budeme určitě bavit nejprve s koaličními partnery,“ řekl týdeníku Ekonom místopředseda Starostů a nezávislých Lukáš Vlček.

...

Chcete číst dál? Celý článek zde