Nová korejská válka bude brutální, varuje expert. USA nemají šanci korigovat eskalaci
Kim Čong-un
Američané nemohou žít vedle Severní Koreje s jadernými zbraněmi. Tak zní verdikt významného výzkumníka Bruce Bennetta, který varoval před riskantní situaci na Korejském poloostrově. Tuto USA nemusejí být schopné jakkoli vyřešit a případný střet Severní a Jižní Koreje tak bude mimořádně brutální.
Spojené státy samy sebe uvádějí do velice riskantní pozice. „Americká vláda věří, že se severokorejskými jadernými zbraněmi může po určitou významnou dobu žít. A to je z mnoha důvodů velmi riskantní,“ píše ve svém komentáři pro server National Interest vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní bezpečnost a obrannou politiku (RAND) Bruce Bennett.
Připomněl, že v případu KLDR se nejedná o velmi stabilní zemi s pěti nebo deseti jadernými zbraněmi, nýbrž o tvrdou diktaturu Kim Čong-una snažící se o zisk stovek těchto nástrojů hromadného ničení. „Nestabilita Severní Koreje a rostoucí zásoby jaderných zbraní by mu mohly dodat odvahu k provádění omezených útoků konvenčními silami na Jih a možná i k jaderným útokům,“ poznamenal Bennett.
Washington by se po nasazení jaderných zbraní Severu proti Jihu nacházel v obtížné situaci. „Jakákoli vojenská reakce na takové provokace by mohla eskalovat do plného nasazení jaderných zbraní Severní Koreou,“ doplnil výzkumník s tím, že „Kim by mohl doufat, že tento efekt jaderného stínu podkope jihokorejsko-americké spojenectví, což je jeden z jeho klíčových cílů“.
Jižní Korea odpovídá na výhrůžky a možné útoky Pchjongjangu velice bezprostředně. Tamní prezident Yoon Suk Yeol už Severokorejcům pohrozil, že odveta bude tvrdá. Bennett tak zdůrazňuje, že „jakmile vojenský konflikt začne, Spojené státy nemusí být schopny kontrolovat následnou eskalaci“.
Jakmile tedy KLDR zaútočí proti Soulu, Jihokorejci nebudou otálet s odvetou. Tato odveta ale způsobí už úplnou jistotu severokorejského lidu, že Jih je nepřítelem číslo jedna a jakýkoli krok vůdce Kim Čong-una bude v jeho očích oprávněný. „A nevíme, zda má Severní Korea ochranná opatření, jako mají Spojené státy, která mají zabránit odpálení jaderné zbraně bez souhlasu vůdce,“ připomněl Bennett ještě další problém.
Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu podepsali smlouvu o vzájemné vojenské spolupráci. Tato smlouva zahrnuje příslib vzájemné pomoci v případě útoku. Putinův postoj nevylučující vojensko-technickou spolupráci se Severní Koreou vzbuzuje v Japonsku vážné znepokojení, uvedl ve čtvrtek mluvčí japonské vlády Jošimase Hajaši.
Mluvčí jihokorejského ministerstva zahraničních věcí na briefingu v Soulu uvedl, že Jižní Korea bude reagovat na jakékoli kroky ohrožující její bezpečnost „spoluprací s mezinárodním společenstvím, včetně spojenců a přátelských států“.
Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim. Severokorejský lídr dodal, že tato smlouva plně přispívá k udržování míru a stability v regionu.
Smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.
Putin během jednání označil tuto smlouvu za klíčový dokument, který bude dlouhodobě tvořit základ vztahů obou zemí. Slavnostní podpis smlouvy následoval po jednáních delegací a dvouhodinovém rozhovoru mezi Putin a Kimem.