Spor v pětikoalici kvůli Izraeli. Vyjádření Pirátů mě upřímně děsí, vzkázal Kolář z TOP 09

Petr Fiala se v Izraeli setkal s Benjaminem Netanjahuem

V pětikoalici se rozhořel spor kvůli odlišným pohledům na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) zařadit některé izraelské členy vlády do jedné žádosti o mezinárodní zatykač spolu s lídry Hamásu. „Vyjádření Pirátské strany mě upřímně děsí,“ pustil se do koaličního partnera poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Kdo vám píše taková vyjádření? Někdo z PR týmu Vladimira Putina?“ reagoval europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

„O Bibim si můžeme myslet mnoho nepěkného, ale je úlet házet ho do jednoho pytle s odpornými nelidskými zrůdami. Netanjahu není terorista. Je to demokraticky zvolený premiér bránícího se svobodného státu. Vyjádření Pirátské strany mě upřímně děsí,“ zmínil Kolář na sociální síti X.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Křik, krev a modlitby. Příbuzní žen zajatých Hamásem zveřejnili záběry z únosu

Předmětem pětikoaličního sporu jsou různorodé pohledy na rozhodnutí prokurátora ICC Karima Khana zařadit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joa’va Galanta do jedné žádosti o mezinárodní zatykač spolu s lídry palestinského teroristického hnutí Hamás.

Proti kroku Khana se důrazně ohradil například premiér Petr Fiala (ODS): „Návrh hlavního prokurátora ICC vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci teroristické organizace je děsivý a zcela nepřijatelný. Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu.“

Český předseda vlády ještě později potvrdil, že o rozhodnutí ICC hovořil přímo se svým izraelským protějškem. „S Benjaminem Netanjahuem jsme mluvili o důsledcích kontroverzního a nepochopitelného rozhodnutí prokurátora Mezinárodního trestního soudu, ale také o humanitární situaci v Gaze a obecně o aktuálním dění na Blízkém východě,“ dodal.

Peksa se ostře pustil do PR TOP 09

O poznání méně proizraelské postoje – než zástupci koalice Spolu – zastávají Piráti. Například šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek zmínil, že spojovat izraelské vládní představitele a lídry Hamásu do jednoho rozhodnutí nebylo šťastné.

„Na druhou stranu kroky, které dělá pan Netanjahu v Izraeli, jsou skutečně na hranici mezinárodního práva, nebo i za hranou. V tomto ohledu má Pirátská strana jasný názor. Mezinárodní právo by se mělo dodržovat, a to platí jak pro Ukrajinu, tak pro izraelsko-palestinský konflikt,“ doplnil v rozhovoru pro web Novinky.cz.

VIDEO: Smrt Izraeli, skandovalo se na obřadu za Raísího. Viděli jsme od něj jen dobro, uvedl Chameneí

Právě toto vyjádření Kolář ostře zkritizoval. Michálek na výtku člena TOP 09 reagoval následovně: „Jak řekl Karel Schwarzenberg, máme říkat nepříjemné věci, i když jde o spojence a přátele, jako je Izrael. O tom, zda jsou návrhy validní, rozhodne soud, situace není přehledná. Piráti vždy budou pro právní stát a respektování mezinárodního práva.“

S ostřejším komentářem přišel europoslanec Mikuláš Peksa. „TOP 09: Vyjádření Pirátů mě upřímně děsí. Piráti: My, jako Pirátská strana, máme jasný názor, že mezinárodní právo by se mělo dodržovat. Můžu se zeptat, kdo vám píše ta vyjádření? To je někdo z PR týmu Vladimira Putina?“ zeptal se pirátský politik Koláře.

ČTĚTE TAKÉ: Největší mýty o Izraeli a Palestině: 75 let okupace, Gaza jako velké vězení i činy osadníků

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž radikálové zavraždili přibližně 1 200 lidí (převážně civilistů) a 250 dalších unesli. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu Hamás propustil více než stovku rukojmích výměnou za palestinské vězně.

Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy více než 35 tisíc Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti. Válka v Pásmu Gazy také vyvolala humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí se ocitly na pokraji hladomoru.