Rusko se vyjádřilo k tomu, jak by měl vypadat Trumpův mírový plán

Dmitrij Peskov

"Hodnota jakéhokoli plánu spočívá v jeho detailech a v tom, zda bere v úvahu situaci na bojišti," řekl Peskov pro Reuters.

Agentura Reuters v úterý informovala, že dva poradci navrhli Trumpovi plán na ukončení války na Ukrajině, pokud by zvítězil v prezidentských volbách v listopadu. Podle tohoto plánu by USA měly Ukrajině říci, že dodají více zbraní pouze tehdy, pokud vstoupí do mírových jednání.

"Prezident Putin opakovaně uvedl, že Rusko je a zůstává otevřeno jednáním, která budou reflektovat reálný stav," řekl Peskov. Dodal však, že Moskva se musí nejprve seznámit s konkrétním mírovým plánem, aby jej mohla posoudit.

Peskov také připomněl, že Putin nedávno předložil vlastní mírovou iniciativu, kterou však odmítly Západ i Ukrajina. Putinův poradce Jurij Ušakov v úterý uvedl, že mírové návrhy ruského prezidenta by mohly okamžitě zastavit konflikt na Ukrajině.

V polovině června Putin prohlásil, že Rusko je připraveno zahájit mírová jednání a zastavit palbu, pokud Ukrajina stáhne své vojáky ze Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti, které si Rusko nárokuje, připomněla agentura Reuters.

Ukrajina však tvrdí, že mír může nastat jen po úplném odchodu ruských sil z jejího území a obnovení její územní celistvosti.

Minulý víkend proběl dvoudenní mírový summit, který skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters.

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr.

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Rusko zahájilo v únoru 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což vyvolalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Před švýcarským summitem zveřejnilo své požadavky na ukončení války, mezi něž patřilo stažení Ukrajiny z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které částečně okupuje, a vzdání se snah o vstup do NATO. Kyjev tyto podmínky odmítl.