Obrat produkce audiovizuální tvorby v ČR loni klesl o 12 procent na 13,5 mld..Kč
Karlovy Vary - Obrat produkce audiovizuální tvorby v Česku loni klesl meziročně o 12 procent na 13,5 miliardy korun. Hlavním důvodem byl propad zahraniční produkce kvůli dočasně zastavenému pobídkovému systému. Původní česká tvorba sice vzrostla na rekordních 2,1 miliardy korun, na vyrovnání poklesu zahraniční produkce to ale nestačilo. Vyplývá to z údajů Asociace producentů v audiovizi (APA), které zveřejnila na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Natáčení filmu Tancuj, Matyldo
Objem zahraniční produkce oproti roku 2022 klesl o 18 procent. Podle APA jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému a stávky scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení řady filmových i televizních projektů.
"Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie (SFKMG). Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval. Díky apelu APA a dohodě s vládou a SFKMG se podařilo protlačit mininovelu audiovizuálního zákona, která systém zjednodušila a pobídky znovu otevřely 3. ledna 2024. Česká republika tak má opět "otevřeno" a zahraniční produkce se začaly vracet,“ řekl předseda APA Vratislav Šlajer.
Podle APA, jež mapuje objem peněz, které české a zahraniční filmové nebo televizní produkce v tuzemsku utratí, ale pověst České republiky jako stabilní destinace pro natáčení ročním přerušením pobídek utrpěla. V mezičase se Česko dostalo do dalšího konkurenčního tlaku ostatních zemí. "I přes profesionalitu českých servisních služeb a přitažlivé tuzemské lokace není naše země s výší pobídky 20 procent dostatečně srovnatelná," uvádí APA. Podle producentů je proto nezbytné, aby se v Česku procento pobídek zvýšilo, a to alespoň na 25 procent. Okolní země nabízejí většinou 30procentní i vyšší pobídky.
APA zároveň vítá snahu současné vlády o reformu dvou zásadních zákonů, a to zákona o audiovizi a takzvanou velkou mediální novelu, která by měla stabilizovat financování České televize a Českého rozhlasu. Obě novely v červnu schválila vláda a směřují do parlamentu.
Novela zákona o audiovizi transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a přináší rozšíření selektivní podpory i pro televizní a VOD (placené internetové vysílání) tvorbu, podporu herního průmyslu (gaming) a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Jde také o harmonizaci nerovného zpoplatnění audiovize. Komerční televize dnes přispívají do státního fondu kinematografie dvěma procenty, kina jedním, převzaté vysílaní také jedním procentem a české VOD platformy 0,5 procenta. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívaly vůbec.
Novela přináší kompromisní dohodu, kdy všichni odvádějí shodně dvě procenta a nově se poplatek bude týkat i zahraničních platforem poskytujících služby v Česku (například Netflix, Disney+). VOD platformy by navíc měly mít v souladu s evropskou audiovizuální směrnicí povinnost tzv. přímé investice a minimálně 1,5 procenta tržeb z Česka investovat do domácího obsahu podle vlastního výběru. Kromě zjednodušení fungování a administrace systému filmových pobídek novela přinese změnu jejich financování. Roční alokace určená k financování pobídek bude navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu.