„Nejhorší systém za 30 let“ i bezpečnostní díry. Bartošovo stavební řízení se bude muset opravit

Za pondělek se do portálu stavebníka podle MMR přihlásilo skoro 4500 lidí a bylo odesláno 113 žádostí o stavební povolení. Do Informačního systému stavebního řízení se v pondělí přihlásilo 4500 úředníků. Po technické stránce bylo spuštění obou systémů úspěšné, tvrdí ministerstvo. Na snímku Ivan Bartoš.

Očekávaná digitalizace stavebního řízení, která funguje od pondělního, sice běží, ale rozhodně ne optimálně. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) průběžně informuje o narůstajících tisících lidí, které systém zatím využily, z jeho resortu i od úřadů ovšem souběžně přicházejí zprávy o nefunkčnosti, bezpečnostních chybách a nemožnosti se přihlásit. Ministerstvo nakonec přiznalo, že systém bude třeba opravit.

MMR plánuje systémy v několikadenních odstupech postupně opravovat a doplňovat o další funkce. Učinit tak chce úřad především v reakci na zásadní technickou chybu v systému, podle které mohli úředníci editovat či zcela rušit některé žádosti o stavební povolení. K tomu totiž vůbec neměli mít oprávnění.

S možností vidět záměry ke stavebním povolením, které patří i jiným stavebním úřadům, systém a nový stavební zákon počítá. „Je to kvůli vzájemné koordinaci a spolupráci například s dotčenými orgány. Stavební úřady ale nevidí jednotlivá řízení, dokumenty a podobně,“ řekl mluvčí ministerstva Petr Waleczko. Možnost upravovat jiné záměry je podle něj ovšem technickou chybou, kterou ministerstvo řeší s dodavatelem a kterou chce odstranit do konce týdne. „Úředník nesmí účelově údaje měnit. Stejně tak je to v situaci, kdy omylem dostane spis, který mu nepřísluší. Pokud někdo neoprávněně upravuje záměr, zůstává o tom v systému přesný záznam,“ řekl.

Za pondělek se do portálu stavebníka podle MMR přihlásilo skoro 4500 lidí a bylo odesláno 113 žádostí o stavební povolení. Do Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) se v pondělí přihlásilo 4500 úředníků. Po technické stránce bylo spuštění obou systémů úspěšné, tvrdí ministerstvo.

Kritika po Praze i celém Česku

Nelze ale říci, že by stejný názor měli všude po republice. Mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová například uvedla, že MMR v pondělí prostředí systému pro úředníky upravovalo a již se jim nezobrazují všechny žádosti. Vše potřebné má stavební úřad městské části od pondělí nastavené, žádnou poslanou žádost zatím ale neeviduje.

Jinde v Praze pak měli úředníci potíže nejen s přihlášením do systému. Mluvčí Prahy 10 Ján Bruno Tropp sdělil, že pracovníci stavebního úřadu v systému vůbec nemohou pracovat, protože nelze nastavit uživatelská práva. Úředníci z Prahy 8 podle mluvčího městské části Martina Šalka hodnotí systém jako nejhorší, co zatím zažili, a to i ti s třicetiletou praxí. „Zaměstnanci stavebního úřadu Prahy 8 se od rána pokouší do ostré verze systému přihlásit. Po několika pokusech se to jedné pracovnici podařilo – výsledkem je zjištění, že ostrá verze funguje stejně jako testovací a má do ní přístup celá republika. Stavební úřady si tedy mohou navzájem podání rušit, upravovat atp.,“ uvedl v pondělí.

Například brněnským městským úředníkům se ráno do systému vůbec nepodařilo přihlásit. Problém vnímají v možném přetížení systému. „Předpokládali jsme, že systém nebude hned fungovat,“ uvedl brněnský radní pro územní plánování a rozvoj Petr Bořecký (ANO). Stejná byla situace i v Mladé Boleslavi. „Většina úředníků se od rána nemůže přihlásit,“ řekla ČTK krátce po poledni mluvčí magistrátu Šárka Charousková. „Když zkusili naši referenti ráno spustit nový portál, nefungoval,“ uvedla také mluvčí jablonecké radnice Jana Fričová.

Problémy s přihlášením podle mluvčího MMR souvisí s tím, že úředníci zadávají špatně své zařazení do přihlašovacích údajů. Každý úředník totiž může v systému využívat jenom vyhraněné úkony, a tuto roli musí nastavit lokální administrátor.

Nadšené nejsou nutně ani různé svazy. „Novela stavebního zákona, která je v podstatě jen kosmetickou úpravou stávajícího nevyhovujícího systému povolání staveb, je promarněná šance. Dílčí zlepšení a zrychlení přináší, o skutečně revoluční krok směrem kupředu k moderní stavební legislativě 21. století se ale nejedná,“ uvedla Asociace developerů v úterním prohlášení.

„Podobně či hůře je na tom digitalizace, která z ní vychází. Digitální stavební řízení se v první vlně srazilo do prosté elektronizace, posílání PDF „stavební datovou schránkou“, ne příliš dobře technicky a právně zvládnutou, navíc fatálně nepřipravenou. Její pokračování – tzv. geoportál vzbuzuje podobné obavy. Dohromady se jedná o odjištěný granát, který, pokud bouchne, může českému hospodářství zasadit bolestivou ránu do nejcitlivějšího místa v nejméně vhodnou dobu,“ dodala.

Na úřadech a mezi stavebníky a odborníky budil nový stavební zákon a digitalizace stavebního řízení už před spuštěním obavy. Zakázka na zavedení části systému byla několikrát zrušena, školení pro úředníky bylo zřízeno narychlo a nebylo úplné a úřady nedostávaly vždy vyhovující techniku.