Vláda projedná novelu o zaměstnanosti se změnami podpory práce postižených
Praha - Příspěvky na zaměstnávání postižených by se mohly od příštího roku změnit. Stanovit se má strop na vyplácenou podporu. Zrušit by se měl příspěvek 5000 korun na znevýhodněného pracovníka. Odstupňovat by se měla výše odvodů za neplnění povinného podílu zaměstnanců s handicapem. Inspekce práce by také mohla zveřejňovat seznam firem a pracovních agentur, které zaměstnávají načerno či zastřeně. Počítá s tím navrhovaná novela o zaměstnanosti, k níž se po měsíci vrátí vláda. Začátkem června jednání přerušila.
Strakova akademie
Novelu zveřejnilo ministerstvo práce v prosinci. Původně v ní navrhovalo i zavedení bodového hodnocení pro přijímání pracovníků ze zahraničí a evidenci uznaných zaměstnavatelů, kteří by mohli cizince zaměstnávat. Shoda nebyla, resort záměr už před minulým jednáním vlády vyškrtl. V návrhu zůstaly změny podpory zaměstnávání postižených a postupu inspekce práce.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu.
"Z praktických poznatků i z dostupných dat vyplývá, že zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách a snaží se tím získat maximální částku příspěvku. Zejména se tak děje v případě nákladů provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kdy se čerpání příspěvku na tyto náklady za posledních pět let mnohonásobně zvýšilo," uvedlo ministerstvo v podkladech.
Nově by součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Na znevýhodněné zaměstnance by se přestal poskytovat příspěvek 5000 korun a paušál 1000 korun. Podle ministerstva to spolu se změnou odvodů za neplnění povinného podílu postižených zaměstnanců přispěje k přesunu části lidí z chráněného na běžný trh práce.
Zaměstnavatelé s víc než 25 zaměstnanci musí mít aspoň čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud to neplní, mohou za každého nepřijatého odebrat ročně výrobky a služby od handicapovaných za nejvýš 28násobek průměrné mzdy, nebo zaplatit státu 2,5násobek průměrné mzdy. Nově by se odvod odstupňoval. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Inspektoři by mohli také nahrávat skrytě bez vědomí kontrolovaných. V případech, kdy firma nedostatky odstranila či nebyly závažné, by mohla stačit domluva bez přestupkového řízení.