Pravidla mají platit pro Beka, Černochovou i Řehku, řekl prezident v debatě
Další debata Deníku s Petrem Pavlem se točila mimo jiné kolem česko-slovenských vztahů, sporu ministryně obrany s náčelníkem generálního štábu, aktuální situace na evropské politické scéně nebo tajností kolem dodávek munice pro Ukrajinu.
Prezident Petr Pavel
Prezident Petr Pavel se ve středu sešel s novou hlavou Slovenské republiky Peterem Pellegrinim. Vypadá to, že vzájemné vztahy jsou opět zalité sluncem. Na dotaz, zda se obnoví i mezivládní konzultace, ale Pavel neodpověděl.
„To je spíš otázka pro předsedu vlády. Vztahy se Slovenskem jsou mnohovrstevné, tudíž není možné mluvit o tom, že by byly nějak zásadně narušeny rozhodnutím české vlády pozastavit vzájemná setkání celých vlád. Když se podíváme na úroveň mezilidskou, přeshraniční, kulturní, sportovní, ekonomickou, finanční, všude spolupráce běží bez problémů. Možná máme trochu odlišné názory na některé záležitosti v zahraniční politice. Z mých debat s Peterem Pellegrinim vyznělo, že rozdíly nejsou zdaleka tak hluboké, jak se někdy doslýcháme v médiích, a zajisté budou překonatelné. Bude-li trvat dobrá vůle, a s Peterem Pellegrinim ji určitě máme, ale vidím ji i na úrovni ministrů, kteří chtějí své agendy koordinovat, tak naše vzájemné vztahy určitě neutrpí,“ sdělil Petr Pavel.
Nebavil se prezident o obnovení konzultací na vládní úrovni během úterního setkání s Petrem Fialou a Andrejem Babišem? „Ne. Hovořili jsme především o připravovaném summitu NATO, neboť je to klíčová záležitost naší bezpečnosti i zahraniční politiky, takže jsem s nimi chtěl konzultovat základní východiska a také mandát, s nímž na něj pojedu. O Slovensku jsme se bavili jenom okrajově, a to ve vztahu k řešení války na Ukrajině a k tomu, jaké postoje zaujímáme,“ řekl prezident.
Unie se bude muset chovat realističtěji
Zajímal se o to, kde skončí europoslanci hnutí ANO, když opustili liberální frakci ALDE/Renew? „Krátce jsem o tom hovořil s premiérem při našem pravidelném setkání, ale on samozřejmě nemůže mluvit za hnutí ANO, bude záležet na Andreji Babišovi a jeho europoslancích, jak povedou jednání v rámci ustanovování nového Evropského parlamentu. Nechme se překvapit. Situace je hodně dynamická a uvidíme, co se podaří vyjednat,“ konstatoval.
Považoval by Petr Pavel nacionálně pravicovou frakci v Evropském parlamentu za riziko?
Spatřoval by nebezpečí v tom, že by se vytvořila krajně pravicová nacionální frakce, kde by byli zástupci Marine Le Penové, Mattea Salviniho, Viktora Orbána a právě Andreje Babiše? „Zatím existuje hypotetická úvaha, že by se všechny tyto strany chtěly spojit do jedné frakce. Měli by to být minimálně poslanci ze sedmi států, aby ji mohli utvořit, což je ještě daleko. Celkově evropské volby nenaznačily, že by došlo k nějakému výraznému posunu doprava. Naopak poměrně silnou pozici si zachovaly středové strany. Jednoznačně ale ukázaly, že v hlavních tématech bude muset Evropská unie udělat revizi dosavadního postupu a začít přijímat realističtější pohledy na věc, více zohledňovat názory zemí, které jsou různými riziky ohroženy nejvíce, a hlavně evropským občanům vysvětlovat, že jejich rozhodnutí jdou správným směrem a jsou proveditelná,“ míní hlava státu.
Okolnosti muniční iniciativy musí být tajné
Na trojstranné schůzce s premiérem a šéfem ANO se hovořilo hlavně o Ukrajině a její podpoře. Babišovo hnutí dokonce připouští, že česká muniční iniciativa je chvályhodná, ale kritizuje jisté tajnůstkářství, jež ji provází. Nevíme, kolik munice jde přes ČR, zda se tady repasuje, jaká je kvalita granátů, zda nejsou předražené a nepřinášejí zisky jen vybraným zbrojařským skupinám. Měla by být vláda v tomto směru transparentnější?
„Z principu to není možné. My se tady bavíme o dodávkách vojenského materiálu, které jsou vždycky citlivé, navíc když jdou do válečné zóny. Velkou pozornost jim z pochopitelných důvodů věnuje Rusko. Zveřejnit seznam zemí, které jsou ochotny takový materiál poskytovat, dát na vědomí, kudy bude přepravován, za jaké ceny je nakupován a modernizován, to z čistě bezpečnostních důvodů opravdu nejde. Máme zájem na tom, abychom chránili každého účastníka toho procesu. I proto je naprostá většina informací pod nějakou bezpečnostní klasifikací. Jejich příjemci ze zákona, jako jsou prezident, premiér, ministři, členové příslušných sněmovních výborů, ale přehled mají. Neviděl jsem zatím nic, co by přesahovalo běžnou praxi, mám na mysli obchodní případy a marži s nimi související. Ta se vyskytuje vždycky a bylo by zvláštní, kdyby tady absentovala. Je ale v rámci přijatelných mezí,“ ujistil Pavel.
Pro rozmíšky mezi Černochovou a Řehkou není prostor
Moderátorka chtěla ještě chvíli zůstat u armády, kde opětovně vybublal spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou z ODS a náčelníkem generálního štábu (GŠ) Karlem Řehkou. Má skutečně politik vědět o každém kroku posledního vojáka, zahraničních cestách plukovníků GŠ nebo zakládání instagramových či facebookových účtů?
„V našem systému, stejně jako ve všech fungujících demokraciích, jsou působnosti jednotlivých činitelů ve státní správě přesně vymezeny. A to se týká jak náčelníka GŠ, tak ministryně obrany. Někdy mají někteří lidé tendenci k mikromanagementu, přičemž neříkám, že je to případ jednoho či druhého. Jindy mají tendenci chovat se až příliš autonomně. A je věcí systému, aby jim překročení vytyčených hranic připomněl a oni se vrátili do standardu. Probíhající spor nepovažuji za něco, co by mělo prospět komukoliv z nich. Vzhledem k tomu, že s nimi budu mít možnost mluvit ve čtvrtek na Pražském hradě při jmenování profesorů, třeba najdeme čas popovídat si i na toto téma,“ pravil Pavel.
Petr Pavel ke sporu mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu:
Jako bývalého náčelníka GŠ se ho redaktorka zeptala, zda je v tomto případě spíš na straně Jany Černochové, nebo Karla Řehky? „Nemohu si dovolit být na straně žádného z nich. Jsem na straně respektování pravidel. A ta jsou jasně daná. Ministr má svoji působnost, stejně jako náčelník GŠ. A oba mají zodpovědnost, aby resort obrany a armáda fungovaly dobře, aby nevytvářely nejistotu a nervozitu ve společnosti. V době, kdy je zhoršená bezpečnostní situace ve světě a naše armáda prochází poměrně zásadní modernizací, není prostor na rozmíšky uvnitř systému,“ uzavřel prezident toto téma.
Bekovy problémy s majáčkem a náhradami
Moderátorka se poté zeptala, jaký je jeho pracovní rozvrh, zda pracuje i v pondělí a v pátek. To Pavla rozesmálo a řekl: „Já mnohdy pracuji i v sobotu a neděli.“ Tím spíš ji zajímalo, co říká na dění kolem ministra školství Mikuláše Beka, který si pronajímá drahý byt v Praze, aby mohl být s rodinou, ale už ve čtvrtek jezdí s majáčkem po dálnici, aby s ní mohl trávit čas v Hajanech, a navíc čerpá nemalé náhrady za funkci senátora, ačkoli ji už rok prakticky nevykonává a do horní komory ani nechodí.
„Kdybych to hodnotil z pozice občana, který tuto informaci slyšel poprvé, asi bych se nad tím pozastavil, ale já ty detaily neznám. Na druhou stranu je pravda, že jak ministři, tak premiér a prezident vzhledem k tomu, jakou práci dělají a co se od nich očekává, mají určité výjimky, případně privilegia. Ta by ale nikdy neměla přesahovat stanovený rámec a být zneužívána. Zda je tomu tak ve zmíněných případech, nejsem schopen posoudit,“ uvedl Pavel.
Co říká Petr Pavel na počínání ministra školství Mikuláše Beka?
Jistě ale slyšel Bekovo zdůvodnění, že než by čekal v koloně na dálnici, raději použil majáček, což ovšem pravidla nedovolují, neboť nebyl ohrožen ničí život ani zájmy republiky. Prý tak učinil proto, aby stihl vystoupení pro večerní Události, komentáře. To je pro prezidenta případný argument? „Pokud měl vystoupit k nějakému důležitému tématu, je samozřejmě dobré, aby to stihl. Samotné zdůvodnění, že někdo nechce trávit čas v koloně na dálnici, rozhodně dostatečné není. Avšak od ministra se očekává, že svoji práci bude jasně vysvětlovat, k čemuž patří i vystoupení v médiích, tudíž je žádoucí, aby dohodnutý termín dodržel,“ míní Pavel.
Škrtání ministerstev jako v Argentině by asi nepomohlo
Blíží se vysvědčení, tak jak si podle prezidenta vede Fialova vláda v hlavním bodě svého programového prohlášení, jímž je konsolidace veřejných financí? Neměla by třeba přitvrdit a použít některý z receptů libertariánského prezidenta Argentiny Javiera Mileie, který byl Pavlovým hostem?
Jak si Fialova vláda vede v oblasti ozdravení veřejných financí?
„Trochu se usmívám, protože jsem si vzpomněl na video s argentinským prezidentem, který krátce před volbami chodil kolem magnetické tabule, kde měl čtverečky se všemi ministerstvy, postupně bral jeden po druhém a házel je do vzduchu s tím, že je zruší. Takový přístup by u nás asi nenašel pochopení a vedl by spíš k chaosu než ke zlepšení. Známkovat vládu by měli hlavně občané. Podle mě se snaží dělat to, co je potřeba a co je velmi nepopulární. Neříkám, že všechno dělá dobře, některé věci by se daly dělat lépe. A já častokrát opakuji, že svá opatření musí umět lidem vysvětlit. Pokud to nedokáže, vytváří prostor pro různé dezinterpretace, pro zkreslování faktů. Pak celá práce, kterou vláda na přípravě takových opatření vykoná, může přijít vniveč, přestože byla důležitá,“ konstatoval.
Nejprve jsme měli vyjednat portfolio, až pak hledat eurokomisaře
Na závěr padl dotaz, kde si Petr Pavel mohl dovolit být otevřený, neboť o tom nebude rozhodovat. Měl by být českým eurokomisařem Jozef Síkela, nebo Danuše Nerudová? „Když jsem o tom mluvil s premiérem dlouho předtím, než byla tato jména oznámena, shodli jsme se, že bychom k tomu měli přistupovat asi obráceně. Ne tedy nejprve vytipovat jméno a teprve poté pro něj hledat podporu, případně vhodné portfolio. Na začátku jsme měli říct, jakou ambici Česká republika má, čemu bychom se chtěli věnovat, co dává největší smysl. A pak až se dívat po vhodném kandidátovi a dlouhodobě připravovat podporu na půdě Evropské unie,“ uvedl.
Postupuje premiér Fiala podle tohoto receptu? „U nás to bylo tak, že součástí koaličních jednání byla alokace případných pozic do budoucna. Hnutí STAN byla přislíbena nominace příštího eurokomisaře bez ohledu na to, zda tehdy vědělo, kdo by jím měl být. Z toho vyvozuji, že jsme si v té době nemohli vytvořit pojítko mezi případným eurokomisařem a portfoliem, které má spravovat. Zatím to vypadá, že prioritní je politické zadání než to praktické, jež by mělo vycházet z toho, jakou oblast chceme získat a zda na ni máme dostatečnou kompetenci a podporu,“ uzavřel debatu prezident Petr Pavel.