Časosběrné video z mexického pobřeží není důkazem, že nedochází ke stoupání hladiny moří
To, že dochází ke změně klimatu, jejímž vlivem stoupají hladiny moří, bylo vědecky prokázáno. Přesto stovky uživatelů sociálních sítí v České republice sdílely příspěvek tvrdící, že se hladina moří nezměnila a že změna klimatu je „velká lež“. Jako důkaz má sloužit časosběrné video z let 1986 až 2022, které zachycuje úsek pobřeží v Mexiku. Video však nic nedokazuje: z vědeckých údajů i z vysvětlení několika oborníků vyplývá, že se hladina moří výrazně zvýšila, a to jak u pobřeží zobrazeném na videu, tak po celém světě.
Klimatičtí skeptici s oblibou používají údajné fotografické důkazy, aby se pokusili vyvrátit vědecky potvrzená fakta. Více než 800 uživatelů Facebooku v této souvislosti sdílelo časosběrné video zveřejněné 14. dubna 2024, na němž je pomocí satelitních snímků zachycen růst pobřežního města Tulum v mexickém státě Quintana Roo mezi lety 1986 a 2022. Přes pohyby způsobené přílivem a odlivem z videa na pohled nevyplývá, že by se pobřeží v průběhu let výrazněji posunulo do vnitrozemí.
„Velká lež o globálním oteplování a vzestupu hladiny moří,“ tvrdí český text v záběrech, které jsou ironicky popsány jako „časosběrné video ‚apokalyptického vzestupu hladiny moře‘ způsobeného změnou klimatu v letech 1986-2022“.
Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 19. června 2024
Toto časosběrné video sdíleli mnozí uživatelé se stejným textem v angličtině také na Facebooku a Instagramu.
Podobná tvrzení se šířila i v jiných jazycích, někdy s obrázky z jiných zeměpisných lokalit. Například tento virální německý příspěvek, který na Facebooku sdílelo přes 16 000 uživatelů, obsahoval fotografie hory Cukrová homole, která je dominantou brazilského města Rio de Janeiro. Snímky s daty „cca 1880“, „cca 1910“ a „2020“ ukazují, jak se pobřeží změnilo vlivem nových budov a infrastruktury, zatímco změna hladiny moře patrná není.
Snímky Cukrové homole se na sociálních sítích šířily v mnoha jazycích včetně angličtiny, švédštiny, maďarštiny, bulharštiny a nizozemštiny. Agentura AFP tato nepravdivá tvrzení již vyvrátila v němčině a v angličtině. Zvyšováním hladiny moří v důsledku změny klimatu jsme se zabývali i v minulosti, například zde, zde nebo zde.
Video z Google Earth
Pomocí zpětného vyhledávání obrázků a videí agentura AFP zjistila, že místo na sdíleném videu je Tulum, město v mexickém státě Quintana Roo. Dalším vyhledáváním pomocí služby Google Earth se nám podařilo najít přesně stejné časosběrné video z let 1986 až 2022 (archiv).
Satelitní snímky nejsou vědeckým důkazem o změnách mořských hladin
Podle oceánografů a odborníků na klima, které oslovila agentura AFP, nelze fotografie stejného místa pořízené v různých letech, desetiletích a dokonce ani staletích použít jako důkaz toho, jak se mořské hladiny mění.
Ruth Cerezo-Mota, klimatoložka z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM), řekla 30. dubna 2024 agentuře AFP, že vzestup mořské hladiny způsobený klimatickou krizí by mohl do roku 2050 celosvětově dosáhnout až 40 centimetrů.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se od roku 1880 zvýšila hladina světových moří v průměru o 21-24 centimetrů. Hladiny moří stoupají, protože teplejší voda expanduje (archiv) a tající ledovce zvyšují množství vody v oceánech, uvedla NASA (archiv).
Nicméně fotografie pořízené z velké vzdálenosti „jen stěží ukáží rozdíly měřené v centimetrech“, uvedl Torsten Albrecht, fyzik zabývající se výzkumem zvyšování mořské hladiny a dynamikou ledu na Postupimském institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK). Hladiny moří na pobřeží mohou na fotografiích vypadat zcela odlišně v závislosti na počasí, odlivu nebo přílivu, aniž by to bylo důkazem celkového vývoje, řekl agentuře AFP e-mailem 6. června 2024.
Ingo Sasgen, vědec z oddělení glaciologie na německém Institutu Alfreda Wegenera (AWI) a mluvčí pro změny mořské hladiny v rámci Helmholtzovy iniciativy REKLIM, uvedl, že snímky pořízené z velké vzdálenosti jsou „špatnou metodou“ pro hodnocení změn mořské hladiny. „Vzestup mořské hladiny se v průběhu staletí pohybuje v řádech centimetrů,“ sdělil agentuře AFP 7. června 2024 e-mailem.
„Lepším způsobem jak zjistit relativní změny mořské hladiny, tj. ve vztahu k pobřeží, jsou přílivové měřící stanice,“ řekl. Přílivová měřící stanice je monitorovací stanoviště vybavené senzory, které nepřetržitě zaznamenávají výšku hladiny okolní vody, uvádí NOAA na svých internetových stránkách.
V roce 1985 byl založen Globální systém pozorování hladiny moře (GLOSS), který v současnosti provozuje přibližně 300 takových stanic po celém světě. Přílivové měřící stanice nejblíže k městu Tulum se nacházejí v mexickém městě Progreso a v Cabo de San Antonio na Kubě; podle údajů služby Permanent Service for Mean Sea Level (PSMSL) britského Národního oceánografického centra (NOC) vykazují obě tyto stanice v posledních desetiletích stálý vzestup mořské hladiny (archiv). PSMSL je zodpovědná za měření hladiny přílivu a odlivu v pravidelných intervalech na měřicích stanicích po celém světě, vyhodnocování těchto dat a jejich zpřístupňování veřejnosti.
Podle údajů NOAA se relativní hladina moře u Cabo de San Antonio zvyšuje v průměru o 4,5 milimetru ročně, což odpovídá nárůstu o více než 45 centimetrů za 100 let.
Snímek databáze NOAA pořízený 24. června 2024
Údaje ze stanice v Progresu vykazují stejný trend. Relativní hladina moře zde stoupala v průměru o 3,69 milimetrů ročně, což představuje navýšení o téměř 37 centimetrů za 100 let.
Snímek databáze NOAA pořízený 24. června 2024
Hladiny moří stoupají, ale nerovnoměrně
Podle Ingo Sasgena z AWI se hladina vody na celém světě nezvyšuje rovnoměrně: regionální faktory, jako jsou změny v koloběhu vody, větry, oceánské proudy nebo atmosférický tlak, stejně jako tektonické zvedání nebo klesání pevniny, mohou způsobit, že v pobřežních městech budou naměřeny velmi výrazné rozdíly. Svou roli zde hraje také gravitace. „S tím, jak se zmenšuje hmotnost ledových příkrovů, přitahují do daného regionu méně vody. To znamená, že hladina moře stoupá zvláště silně v opačném regionu světa,“ uvedl Sasgen.
Torsten Albrecht z PIK uvedl, že tempo zvyšování mořské hladiny se výrazně zrychlilo, zejména v posledních desetiletích. Pro vědecké vyjádření o průměrné globální hladině moře je proto nutné mít co nejvíce globálně rozmístěných přílivových stanic. Jejich údaje jsou korigovány s ohledem na nadmořskou výšku a poklesy terénu a další místní ovlivňující faktory.
Ingo Sasgen z AWI k tomu dodává: „Dnes lze pomocí satelitů a autonomních plovoucích bójí velmi přesně určit globální hladinu moře a rozdělit ji na jednotlivé kóty. V období od ledna 1993 do prosince 2016 činila průměrná hodnota GMSL 3,05 ± 0,24 milimetrů za rok.“ GMSL je zkratka pro „globální průměrnou hladinu moře“ (global mean sea level), která podle NASA „poskytuje integrující měřítko stavu klimatického systému, zahrnující jak oceán, tak kryosféru (ledem pokryté části Země)“.
Změny v hladině moře v letech 1993-2022 Simon MALFATTO AFP
Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ve své zprávě z roku 2021 uvádí, že „vliv člověka je velmi pravděpodobně“ hlavní příčinou zvyšování hladiny světových moří přinejmenším od roku 1971.