Saddámův palác vznikal během krvavé války. Prohlédněte si honosný novodobý Babylón
Palác Saddáma Husajna stojí na troskách vesnice, kterou dělníci na rozkaz diktátora zbourali
Babylón byl hlavním městem Nabukadnesara II., nejmocnějšího vládce babylonské říše. Měl by být tisíce let starý, ale není. Asi 90 kilometrů jižně od Bagdádu dnes můžete navštívit bludiště zdí, nádvoří a bran vystavěných Saddámem Husajnem v 80. letech, v době vrcholící krvavé irácko-íránské války. Neuvěřitelnému komplexu pak vévodí Husajnův monstrózní palác.
Nabukadnesar II. (605-562 př. n. l.) byl pro Husajna natolik inspirujícím vzorem, že se považoval za jeho novodobou reinkarnaci. Jako nejvýznamnější král novobabylonské říše je Nabukadnesar II. mimo jiné znám jako ten, kdo pobořil Šalamounův chrám v Jeruzalémě a odvlekl Židy do babylonského zajetí. „Saddám se asi snažil kopírovat to, co dělávali naši starověcí králové,“ komentoval v pořadu Michael Palin v Iráku na Prima ZOOM nezměrné úsilí iráckého diktátora archeolog Haida al-Mamorej.
Přečtěte si také: Záhada pyramid je vyřešena: Konečně víme, díky čemu je Egypťané mohli postavit
Když se Saddám Husajn dozvěděl, že Nabukadnesar II. označoval hliněné cihly svým jménem a tituly, ihned ho následoval. „Za vlády vítězného Saddáma Husajna, prezidenta republiky, dej mu Bůh, aby byl strážcem velkého Iráku, obnovitelem jeho renesance a stavitelem jeho velké civilizace, byla v roce 1987 provedena přestavba velkého města Babylónu,“ hlásá nápis vyražený do stovek cihel.
Palác s výhledem na Babylón
Saddámu Husajnovi ovšem nestačilo obnovit Nabukadnesarův Babylón. Na kopci nad bludištěm zdí se tyčí jeden z největších a nejextravagantnějších paláců, které si Husajn postavil. Podivný je už vchod do paláce. Reliéf nad ním znázorňuje Saddáma Husajna s baretem na hlavě, jak sleduje dělníky a matku s dítětem v duchu sovětského socialistického realismu.
Vnitřek ponuré stavby pak bere dech – dlouhé chodby, místnosti s deset metrů vysokými stropy, zdobené podlahy a reliéfy znázorňující symboly irácké civilizace od babylonských lvů po věže, které Saddám Husajn vybudoval v Bagdádu. Každý Iráčan měl vědět, kdo obnovil Babylón.
Zatímco z přední části paláce je výhled na zdi novodobého Babylónu, zadní balkon nabízí pohled na desetitisíce datlových palem na pozadí třpytivých vod jednoho z velkých přítoků Eufratu. „Saddám věděl, co dělá, když chtěl mít pěkný výhled,“ komentoval velkolepou podívanou Michael Palin, člen skupiny Monty Python a průvodce pořadem.
Mohlo by vás také zajímat: Vylezl z díry a dostal pěstí. Voják po 20 letech prozradil, jak proběhlo zatčení Husajna
Samotnou stavbu paláce provázely děsivé okolnosti. Na Husajnem vybrané lokalitě se nacházela vesnice, kterou v roce 1986 dělníci vyhodili do povětří. Na jejím místě a z jejích trosek pak navršili umělý pahorek – to vše v době, kdy v bojích s Íránem umíraly tisíce Iráčanů. O čtvrt století později nakonec přinesla Husajnovu paláci zkázu další válka. Když armáda Spojených států v roce 2003 dobyla Bagdád, obsadili vojáci také Babylón a v monumentální rezidenci iráckého diktátora si zřídili velitelství. Nápisy na jeho zdech dodnes připomínají americké a polské vojáky, kteří zde dočasně sídlili.
Zdroj: Atlas Obscura, NPR