Hadinec se dříve používal při uštknutí hadem, dnes je považován za skvělou medonosnou rostlinu
hadinec
Pohybujete se častěji po našich silnicích a dálnicích nebo cestujete vlakem či se nejraději touláte pěšky po polních cestách? V každém případě jste si mohli všimnout zajímavé, modrofialově kvetoucí byliny, jejíž jméno však zná jen málokdo. Jedná se o hadinec obecný, dříve velmi ceněnou léčivou až magickou bylinku, kterou vyhledává užitečný hmyz.
Roste všude kolem nás, ale jako by byl neviditelný. Tak schválně, znáte hadinec? Ne? Ale určitě ano. Roste kolem silnic, cest i na železničních náspech, na rumištích, slunných loukách, stráních i mezích i na okrajích městských trávníků. Většina lidí jej považuje za plevel, ale zeptejte se včel a čmeláků, jak jsou pro ně květy hadince důležité. Jedná se totiž o významnou nektarodárnou i pylodárnou rostlinu.
Hadinec obecný (Echium vulgare)
Typická dvouletka, která v prvním roce po výsevu vytvoří přízemní růžici listů a ve druhém roce pak vyroste až 100 cm vysoká lodyha. Často je však lodyha hadince mnohem nižší nebo poléhavá, s úzce podlouhlými a přisedlými listy. Lodyha i listy jsou pokryté trichomy neboli chlupy.
Hadinec vykvétá od června do srpna zprvu růžovými až růžovofialovými, později fialovými až modrými květy. Barva květů se v průběhu kvetení mění. Známá je i méně častá, bílá varianta květů.
Kořeny hadince prorůstají hluboko do půdy, do hloubky až 250 cm, proto se jedná o rostlinu, která výborně zvládá sucho. Vyskytuje se téměř po celé Evropě.
Hadinec v lidovém léčitelství
Lidé ve tvaru květů této byliny viděli podobu hada s vyplazeným jazykem a odtud vzešlo jak jméno české, hadinec, tak latinské. Échion je totiž latinské pojmenování pro hada. Zajímavý je však i seznam lidových názvů, který svědčí o oblíbenosti a důležitosti hadince v lidovém léčitelství. Hadinci se říkalo vlčí ocas, liščí ocas, panská láska, volový jazyk, ocasáč, žebrák nebo i železník.
Hadinec se pro obsah jedovatých alkaloidů dnes už používá pouze zevně, ale dříve se využíval i k léčbě potíží s trávicím ústrojím a k léčení bronchitidy. Rozdrcené listy rostliny se přikládaly na ránu po hadím uštknutí. Hadinec používaly báby kořenářky dokonce i proti tzv. uhranutí.
Dnes se doporučuje užívat kvetoucí nať ve formě obkladů a koupelí při revmatismu a potížích s křečovými žilami.
Hadinec v zahradě
Původně plevelná rostlina a významná léčivka se dnes pěstuje i jako rostlina okrasná. Na hlinitopísčitých půdách s dostatkem živin můžete pěstovat jak modře kvetoucí hadinec obecný (Echium vulgare), tak hadinec červený (Echium maculatum), s květy červenými. V obou případech se jedná o asi 1 m vysokou dvouletku až krátkověkou trvalku, která vykvétá od června do srpna. Hadince se výborně hodí do sušších, prérijních typů záhonů.
Zdroj: kvetenar.cz; awashop.cz; zelenadomacnost.cz