Elena (45): Jsem panna a nemohu sehnat gynekologa. Poslední se mi vysmál
Elena (45): Jsem panna a nemohu sehnat gynekologa. Poslední se mi vysmál
Ženský lékař. Pojem, který zná důvěrně každá žena. Žádné se k němu nechce, přesto jej všechny čas od času navštívíme. Elena sem ovšem nezapadá, po smrti rodinného lékaře totiž zůstala bez péče.
Pocházím z kdysi majetné rodiny, která si na tom mít „rodinného“ krejčího, švadlenu, ševce anebo třeba lékaře vždy úzkostlivě zakládala. Když někomu z nás něčí služby vyhovovaly, využívala jich pak nejen celá naše rodina, ale často i příbuzenstvo. Babička například mívala šikovnou kadeřnici, kterou posléze „zdědila“ matka, a matka zase měla několik osvědčených lékařů specialistů, z nichž jeden měl na svědomí i mé narození.
Eliška (39): Netoužím po milování a nikdy jsem nebyla u gynekologa. Že umřu sama, se ale nebojím
Gynekolog, co mě rodil, se stal i mým lékařem
Je to už dlouho, co se naši pokoušeli o potomka, ale „akce“ jim stále vycházela na prázdno. Tehdy přišel kolotoč všelijakého léčení a moje máma, jen aby splnila rodinnou tradici, tj. porodit dítě, absolvovala řadu mnohdy až neuvěřitelných vyšetření. A to jen proto, aby znovu a zas slyšela, že gravidní prostě není.
Šlo o období více než deseti let, během nichž vystřídala desítku lékařů. Nikdo z nich jí nedovedl poradit, natož pomoci, nikdo nevěděl, kde je chyba. Až po dlouhé době nastoupil na kliniku, kde se léčila, nový doktor, a sice univerzitní profesor. Pán prošedivělý, mírně v letech, ovšem, jak se ukázalo, s nebývale praktickými vědomostmi, na svou dobu dokonce až nezvykle bohatými. Přišel, vyzkoušel pár metod a do roka jsem byla na světě. Od té chvíle bylo také více méně jasné, kdo se stane naším „rodinným“ ženským lékařem.
Šárka (32): Můj přítel je gynekolog. Musím to brát s nadhledem, protože jinak bych se snad zbláznila
Rodinný gynekolog zemřel při nehodě
Docházela k němu má sestřenice a později, čas od času, i já. Mé návštěvy ovšem byly spíše formalitou. Na rozdíl od mámy jsem získala „plně funkční ženský systém“ a do dvaceti s ničím neměla potíže. Tedy pokud se mezi potíže nepočítá asexualita, která mi však po zdravotní stránce docela ulehčovala život.
Pan profesor totiž vždycky říkal, že na mně nemá co léčit a že je vlastně krásné vídat takovou slečnu. Byla jsem ráda, jenže to už našemu lékaři bylo přes osmdesát, a třebaže se do penze rozhodně nechystal, osud si s ním pohrál jinak. Ve chvíli, kdy zemřel na následky vážné nehody, zhroutil se naší rodině svět. Matka sice ještě horko těžko jiného lékaře našla, zato já ne.
Matouš (24): Návštěva gynekologa mě šokovala. Přítelkyně čeká trojčata, to již finančně neutáhnu
Nový gynekolog se mi vysmál, že panna po třicítce je rarita
Úplně každý měl „plno“ a jediný, ke kterému jsem po letech přišla, mě nejenže ponižující metodou coby pannu prohlížel, ale ještě se mi vysmál, že skoro čtyřicetiletá ženská bez jakékoliv zkušenosti s mužem bude učebnicová rarita. Tehdy mi opět probleskla slova našeho pana profesora, a s tím, že jako sexuálně neaktivní nemusím na prohlídky docházet často, jsem návštěvy zrušila úplně. Roky mi to nevadilo, ale dnes, kdy nastávají první potíže s menopauzou, bych odbornou konzultaci leckdy přivítala. Jenže… Bojím se, že na skoro padesátiletou pannu nebude už vůbec nikdo brát zřetel a opět budou mít všude obsazeno…
Další příběhy ze života →
Zuzana (23): Našla jsem si jako přítele gynekologa, teď se bojím, že je nás víc
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].