Webbův teleskop zaznamenal obří srážku asteroidů. Může nás vést k počátkům sluneční soustavy

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil důkazy ohledně srážek asteroidů ve hvězdném systému Beta Pictoris. Ilustrační snímek.

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil důkazy ohledně srážek asteroidů ve hvězdném systému Beta Pictoris. Tento systém se nachází přibližně 63,4 světelných let daleko a je poměrně mladý – jeho stáří se odhaduje na 20 až 25 milionů let oproti naší 4,6 miliardy let staré sluneční soustavě. Tím, že je Beta Pictoris stále ve fázi raného formování planet, vědci doufají, že by nás pozorování podobných úkazů pomocí Webbova teleskopu mohla poučit o počátku naší vlastní sluneční soustavy. Informují servery Space a BBC.

"Beta Pictoris se nachází ve věku, kdy v zóně terestrických planet stále probíhá formování planet prostřednictvím srážek s obřími asteroidy, takže bychom zde mohli pozorovat, jak se v podstatě v reálném čase formují kamenné planety a další tělesa," uvedla v prohlášení astronomka z Univerzity Johnse Hopkinse a vedoucí týmu Christine Chen.

Přestože si jsou sluneční soustava a Beta Pictoris relativně blízko, přímé pozorování asteroidů, které se srazí, je neuvěřitelně obtížné kvůli prašnému oblaku. Aby mohli vědci tuto detekci provést, porovnali data z okolí Beta Pictoris, získaná pomocí Webbova teleskopu a dalšího teleskopu Spitzer, která byla shromážděna v letech 2004 až 2005. Odhalili tak v rámci uběhlých dvaceti let významné změny v energetických signaturách. Podle vědců to ukazuje, že došlo k masivní srážce dvou asteroidů či jiných velkých objektů.

"Díky novým datům z Webbova teleskopu máme nejlepší vysvětlení, že jsme ve skutečnosti byli svědky následků nepříliš časté kataklyzmatické události mezi velkými tělesy o velikosti asteroidu, což znamená úplnou změnu v našem chápání tohoto hvězdného systému."

Při vzájemné srážce asteroidů je do vesmíru vyvržené množství prachu a hornin, které až stotisíckrát přesahuje srážku asteroidu se Zemí, při které vymřeli dinosauři. Prach ze srážky s asteroidem na snímcích Webbova teleskopu chybí, protože záření hvězdy Beta Pictoris mezitím všechny takové částice rozptýlilo. Emise pozorované Spitzerem před 20 lety představovaly počátek tohoto procesu, kdy byl prach zahříván hvězdným zářením, vyzařoval tedy tepelnou energii.

„Otázkou je, zda je celý tento proces vzniku obřích planet běžný či vzácný,“ uvedl člen vědeckého týmu Kadin Worthen. Výzkum se týká také vzácnosti planetárních systémů jako je sluneční soustava. „V podstatě se snažíme pochopit, jak moc divní nebo průměrní jsme,“ dodal.