Královna Kunhuta Štaufská se utrápila. Manžel ani syn jí ale na pohřeb nepřišli
Kunhuta Štaufská přišla na svět někdy kolem roku 1200. Přesné datum ale neznáme. Jejím otcem byl římskoněmecký král Filip Švábský a matkou byzantská princezna Irena. Jedním jejím dědečkem byl císař Fridrich Barbarossa, druhým císař byzantský. Traduje se, že byla Kunhuta, podobně jako dědeček, rudovláska. Jako malinká se dívenka stala snoubenkou Oty III. z Wittelsbachu. Jenže v roce 1207 si to její otec rozmyslel, když našel lepšího nápadníka. Teprve dvouletého Václava, syna prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I. Pro Přemyslovce to bylo terno!
32ba5d2cfe2af-blobid0.jpg.webp
Foto: Pomník z roku 2010 připomínající byzantskou princeznu a římskoněmeckou královnu Irenu Angelovnu s jejími čtyřmi dcerami
Schelm, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Tento tah se však stal Filipovi osudným. Když překazil Otovi uzavření dalšího sňatku s dcerou slezského knížete, Ota si na něj počíhal a v roce 1208 je zavraždil. Krátce nato umírá při porodu i Kunhutina matka. Z královských děvčátek, která se mimochodem všechna provdala do panovnických rodů, se tak rázem stali sirotci.
Po krátkém pobytu v klášteře se Kunhuta odebrala na pražský dvůr, kde se žila až do svatby v roce 1224 a připravovala se na roli budoucí panovnice. Se slíbeným věnem to bylo po ztrátě rodinného zázemí problematičtější. Vyplatil ho teprve dlouhá léta po svatbě Kunhutin bratranec - a to v náhradní formě 10 000 hřiven stříbra (cca 2,5 tuny), s čímž prý nebyl Kunhutin manžel Václav I. spokojen.
MOHLO BY SE VÁM LÍBIT: Štěstí se princezně Johaně Habsburské vyhýbalo obloukem odmalička
Protože chtěl Přemysl Otakar I. zabránit případným budoucím problémům v následnictví, nechal ještě za svého života v roce 1228 Václava a Kunhutu korunovat. Tím oficiálně přestal platit tzv. seniorát, tedy nástupnictví nejstaršího člena rodu. Ten byl nahrazen tzv. primogeniturou, tedy nástupnictvím nejstaršího syna vládnoucího panovníka. Od trůnu tak byli definitivně odstaveni příslušníci vedlejších větví rodu.
Základní povinnost každé královny – přivést na svět potomky, nejlépe syny – Kunhuta splnila. Možná jich bylo více, ale s určitostí a jménem zná historie dva syny - Vladislava a Přemysla – a dvě dcery – Boženu a Anežku. Na politickou situaci královna vliv neměla, její manžel Václav se radil spíše se svou matkou Konstancií nebo ještě více se svou sestrou Anežkou.
Zasloužila se však o kulturní povznesení pražského dvora, který se mění v místo okázalého přepychu a vybraného chování. Do Prahy přicházejí potulní pěvci - minesengři, díky nimž tu vzkvétá dvorská poezie, často se též pořádají rytířské turnaje. O manželském životě s Václavem toho historie moc neví. Nejspíš to ale úplná idylka nebyla. Václav byl neurotik, trpěl řadou zdravotních neduhů, nesnášel zvuk zvonů, který u něj vyvolával záchvaty a silné bolesti hlavy, v jeho ložnici nesmělo být nic zlatého. Rád se bavil, ale od jisté doby spíše vyhledával samotu. Utíkal do přírody, byl vášnivým lovcem. Při lovu také přišel o oko.
d3ea92025f32d-obrazek.jpg.webp
Foto: Kunhutin hrob v Anežském klášteře
User:Acoma, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Velkou ranou pro královské manžele byla náhlá smrt staršího syna a dědice Vladislava v roce 1247. Kunhuta se trápila, Václav na vládu rezignoval. Z letargie ho probrala až vzpoura české šlechty, která se spojila s jeho ambiciózním synem, pozdějším Přemyslem Otakarem II.
Kunhuta sice stála na synově straně, přesto se snažila otce se synem smířit. To už se jí nepodařilo. Podle kronikářů se utrápila, zemřela žalem v roce 1248. Jejího pohřbu se neúčastnil ani král Václav I., ani syn Přemysl. Je smutné, že si tito nejdůležitější muži jejího života na ni pro své vzájemné spory neudělali čas…
MOHLO BY SE VÁM LÍBIT: Marie Alžběta byla nejkrásnější dcerou Marie Terezie, a přesto se nakonec nevdala
Zdroj info: kol. autorů: Královská trilogie, 2006, Polách Antonín: Zločiny českých králů, 2007