Evropa má vážný problém se svou obranou. Německo, Francie a Polsko začaly jednat
Bundeswehr, ilustrační fotografie
Německo, Francie a Polsko plánují společně nakupovat zbraně dlouhého dosahu, protože jejich nedostatek vnímají jako závažný problém pro evropskou obranu. Oznámil to německý ministr obrany Boris Pistorius po pondělním setkání se svými francouzskými a polskými protějšky v Paříži, informoval server France24.
Ministři obrany těchto tří zemí se setkali v rámci tzv. Výmarského trojúhelníku, které na této úrovni proběhlo poprvé od roku 2015, uvedla agentura Reuters.
Po schůzce společně uvedli, že vytvoří mechanismus pro nákup "zbraní určených k přesným zásahům", jako jsou například střely s plochou dráhou letu. K této iniciativě by se následně mohly připojit i další evropské státy.
Pistorius vysvětlil, že cílem této iniciativy je spojit evropské státy, aby společně řešily tento nedostatek ve vojenských schopnostech, a to v horizontu střednědobého až dlouhodobého plánování. Tento krok chtějí realizovat do červencového summitu NATO.
Prvním formálním krokem by podle něj mělo být společné podepsání dokumentu vyjadřujícího záměr na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.
Výmarský trojúhelník je regionální spojenectví Francie, Německa a Polska, vzniklé v roce 1991 ve Výmaru. Jeho cílem je podporovat spolupráci mezi těmito třemi zeměmi v přeshraničních a evropských otázkách. Funguje hlavně prostřednictvím schůzek vedoucích představitelů a ministrů zahraničních věcí těchto zemí.
Polsko by také chtělo v následujících letech rozšířit početný stav armády na 300.000 vojáků. V současnosti jich má asi 198.000, uvedlo ministerstvo obrany. Tvoří ji asi 140.000 profesionálních vojáků a více než 20.000 mladých mužů a žen zapojených do základní dobrovolné vojenské služby. Dalších asi 35.000 lidí mají polovojenské polské územní obranné síly.
Polsko už dříve rozhodlo, že vyčlení přibližně 850 milionů zlotých (198 milionů eur) na vojenskou jednotku, jejímž úkolem bude ochrana východních hranic země.
Polský ministr národní obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil podle agentury PAP alokaci prostředků během setkání s vojáky a veliteli 19. mechanizované brigády ve městě Lublin na východě země.
Uvedená částka je "dosud nejvyšší a za účelem ochrany hranic ji dostane vojenská pracovní skupina Podlasie", upřesnil šéf resortu obrany.
"Investujeme stále více... abychom se ujistili, že tato skupina bude funkční a bude provádět své mise," dodal ministr.
"Digitální a počítačová bezpečnost sama o sobě nestačí," pokračoval Kosiniak-Kamysz a vysvětlil, že se prostředky nevyužijí pouze k elektronickému sledování, ale i k zajištění fyzické přítomnosti vojáků přímo na hranicích.
Polsko sdílí nejdelší část své východní hranice s Ukrajinou, kde od února 2022 probíhá ruská invaze, as Běloruskem, jehož autoritářský prezident Alexandr Lukašenko má dlouholeté úzké vztahy s Kremlem.
Polský prezident Andrzej Duda navíc deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska.