Pro konec války na Ukrajině i za cenu ztráty území byly dvě třetiny Čechů, vyplývá z průzkumu

Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl.

Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který v úterý její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.

Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.

Pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku v březnu podpořilo v průzkumu 55 procent respondentů, v lednu jich bylo o dva procentní body méně. Podíl se drží nad polovinou populace, byť kolísá. V září 2023 podporovalo pobyt uprchlíků 51 procent lidí a loni v červnu 56 procent.

Z možných druhů pomoci Ukrajině dávají Češi podle průzkumu nejčastěji přednost humanitární pomoci a různým druhům obnovy ukrajinského území. S humanitární pomocí souhlasilo v březnu celkem 74 procent lidí a s obnovou infrastruktury 65 procent. Protiruské sankce podpořilo nebo spíše podpořilo 64 procent obyvatel a snižování dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie 51 procent. Naopak 54 procent Čechů podle březnového průzkumu nesouhlasilo s dodávkami zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu, v případě bojových letadel to bylo ještě o tři procentní body lidí víc. Proti vyjednávání o vstupu Ukrajiny do EU se vyslovilo 61 procent dotázaných.

Výzkumníci se ptali také na roli sil NATO ve vztahu k válce na Ukrajině. Nadpoloviční většina Čechů se vyslovila pro sdílení zpravodajských informací (62 procent) a pro pohotovost těchto sil v členských zemích aliance u ukrajinských hranic (58 procent) a u ruských hranic (57 procent). Česká společnost byla naopak rozdělená přesně půl na půl v názoru na výcvik ukrajinských vojáků a 82 procent obyvatel byla proti přímému zapojení sil NATO do bojů proti Rusku na Ukrajině.

V březnu podle průzkumu nezaznamenalo 38 procent obyvatel žádné informace o české iniciativě nákupu dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Podporu měla tato iniciativa u 36 procent Čechů, opačně se jich vyslovilo 47 procent.

Agentura STEM rovněž zjišťovala ochotu veřejnosti pomoci spojencům v NATO v případě jejich napadení. Češi byli podle výzkumníků většinově pro, ochota ale klesala se vzdáleností dané země. Zatímco sousednímu Polsku by vojáky na pomoc vyslalo 82 procent respondentů, do pobaltských států 65 procent.