Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Bratislava, Slovensko
Do kroniky slovenských prezidentů se dnes začne zaznamenávat šestá kapitola. Peter Pellegrini se v sobotu ujímá úřadu po Zuzaně Čaputové, jediné ženě, která prozatím byla hlavou státu. Historie prezidentů u našich východních sousedů má ještě jednu anomálii. Jen jeden z nich za 31 let obhájil mandát.
Samostatné Slovensko vzniklo rozdělením společného státu 1. ledna 1993, ale první prezident se ujal mandátu až 2. března. Bezvládí pak následovalo ještě mezi 3. březnem a 14. červnem 1999. To už po konci pětiletky Michala Kováče, který se přitom hlavou státu ani neměl stát.
Původně byl totiž oficiálním kandidátem HZDS Roman Kováč, který však nezískal dostatečnou podporu. Prezidentem se stal nakonec jeho jmenovec, jehož pět let ve funkci poznamenaly časté a opakující se spory s tehdejším premiérem Vladimírem Mečiarem. Známá je především kauza únosu Kováčova syna, přičemž Mečiar později pachatele amnestoval.
Po několika neúspěšných pokusech o výběr Kováčova nástupce se Slovensko rozloučilo s nepřímou volbou a nahradilo ji přímou. Jejím prvním vítězem se stal Rudolf Schuster, který zahájil politickou kariéru už za dob komunistického režimu, kdy byl v 80. letech primátorem Košic. Tím byl opět i mezi lety 1994 až 1999, kdy se přesunul do role prezidenta. Mandát se sice po pěti letech pokusil obhájit, ale skončil až čtvrtý v prvním kole.
Obhajoba se za více než tři desítky let podařila pouze Schusterovu nástupci. Ivan Gašparovič úspěšně kandidoval v roce 2004 i o pět let později. Druhý mandát dokončil v roce 2014, kdy ho nahradil Andrej Kiska. Podnikatel uspěl v ostře sledované volbě proti tehdejšímu i současnému premiérovi Robertu Ficovi. V prvním kole sice prohrál, v druhém ale zvítězil se ziskem více než 59 procent hlasů.
Kiska se rozhodl znovu nekandidovat na prezidenta, přičemž ho nahradila jediná žena, která se dosud na Slovensku stala prezidentkou. Zuzana Čaputová vyhrála obě kola volby, přičemž v tom druhém porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Zemi pomohla provést krizovými okamžiky, ať už šlo o pandemii covidu-19 či začátek ruské invaze na sousední Ukrajinu. Loni v červnu oznámila, že podruhé kandidovat nebude. Zdůvodnila to nedostatkem sil.
Čaputovou nahrazuje ve funkci Peter Pellegrini, který na jaře získal v druhém kole prezidentské volby přes 53 procent hlasů a oproti prvnímu kolu porazil svého vyzyvatele Ivana Korčoka, bývalého ministra zahraničí.