Jídelníček Alžběty Pomořanské, manželky Karla IV.: Dávala si vepřovou pečínku a nesměla jíst mrkev, jež byla blíž k peklu
Z muzikálu Noc na Karštejně si poslední manželku Karla IV. představujeme jako jemnou a něžnou mladou ženu. Tou Alžběta Pomořanská nepochybně byla, i když na druhou stranu tato dáma neměla problém lámat meče a ohýbat podkovy.
Poslední manželka Karla IV.
Mladičké Alžbětě (někdy se uvádí jako Eliška, křtěná byla Elisabeth) bylo pouhých 16 let, když se v květnu roku 1363 stala manželkou císaře Karla IV. Pro ni šlo samozřejmě o svatební premiéru, u Karla IV. to s nadsázkou byla derniéra. Sedmačtyřicetiletý český král a zároveň římský císař se ženil počtvrté – a naposledy.
Přesto, že šlo o sňatek diplomatický (jako ostatně všechny Karlovy svatby), manželství zřejmě bylo harmonické a Alžběta svého muže milovala. Porodila mu šest dětí, mj. i v českých zemích neoblíbeného Zikmunda Lucemburského.
Zikmund Lucemburský: Syn Karla IV. tak miloval maso, že z toho onemocněl. Lékaři mu doporučili přísnou dietu
Zikmund Lucemburský: Syn Karla IV. tak miloval maso, že z toho onemocněl. Lékaři mu doporučili přísnou dietu
Rázná a silná žena
Ačkoli byl mezi manželi velký věkový rozdíl, podle dochovaných historických pramenů císařovna a královna Alžběta nebyla žádná domácí putička. Rázná, sebevědomá a zdravím kypící žena prý byla velmi urostlá, dá se tedy předpokládat, že byla větší než její manžel. Navíc prý ohýbala meče a lámala podkovy.
„Tato paní císařovna měla v rukou takovou sílu, že si někdy v té době v přítomnosti mnoha knížat, pánů a šlechticů dala přinést novou podkovu, ukovanou pro velkého valacha, a tuto podkovu ta paní vlastníma rukama zlomila. Tuto podkovu nemohli jiní okolo stojící nejsilnější muži s vynaložením všech svých sil ani ohnout,“ napsal o Alžbětě kronikář Beneš Krabice z Weitmile.
A čím se Alžběta živila, že měla tak velkou sílu?
Královské chutě: Český král Jan Lucemburský miloval francouzskou kuchyni, ale dopřával si i vařeného bobra se sladkou omáčkou
Královské chutě: Český král Jan Lucemburský miloval francouzskou kuchyni, ale dopřával si i vařeného bobra se sladkou omáčkou
Vepřova pečeně i zvěřina
Díky polským a německým kořenům mladé královny můžeme předpokládat, že byla zvyklá na vydatnější stravu podobnou té české. Z masa převažovalo to červené, tedy vepřové a hovězí, z tuků bylo na prvním místě sádlo.
Alžběta se ovšem často musela přizpůsobit jídelním zvykům svého manžela. Ten byl vychován ve Francii a tomu odpovídal i jeho jídelníček. Proto se servírovala hodně zvěřina ochucená jalovcem, zajíci a koroptve.
Český král Václav II. miloval hostiny, ale panicky se bál otravy. Ze strachu zvracel nebo se nechával věšet hlavou dolů
Český král Václav II. miloval hostiny, ale panicky se bál otravy. Ze strachu zvracel nebo se nechával věšet hlavou dolů
Mrkev a husa byly blízko peklu
Královská rodina nemohla jen tak jíst, co ji napadlo. Jídelníček vrcholného středověku měl svá zvláštní pravidla. Podle nich se mělo především konzumovat to, co je blíž k Bohu.
Tedy vše, co rostlo nad zemí, například obilí nebo ovoce na stromech bylo v pořádku. A to, co rostlo pod zemí, například kořenová zelenina, mělo blízko k peklu a nebylo vhodné na královský stůl. Do mrkve se tak Alžběta určitě nezakousla.
Zajímavé je, že podobně se vybírali pro panovníka a jeho rodinu i ptáci. Vlaštovky a další drobné ptactvo, to byly vítané suroviny pro další kuchyňské zpracování.
Husa nebo kachna už se zdály moc obyčejné, protože většinou jen chodily po dvoře a byly tedy také blíž k peklu. Ze stejných důvodů byly častěji na talíři ryby než raci, kteří neplavou a chodí po dně potoka.
Hostiny na dvoře Přemysla Otakara II. měly nechutné pauzy s husím brkem a o chleba staral chlebarius
Hostiny na dvoře Přemysla Otakara II. měly nechutné pauzy s husím brkem a o chleba staral chlebarius
Oblíbené kaše a suché víno
K masu se jako příloha podával chléb nebo placky, samozřejmostí byly různé kaše. Kromě obilných, které se někdy sladily medem a doplňovaly čerstvým ovocem, se připravovaly kaše také z luštěnin.
Pokud jde o nápoje, Alžběta byla zvyklá víc na medovinu a pivo, možná i to jí dodávalo pověstnou sílu. Její manžel ale preferoval zapít jídlo francouzským vínem. Vybíralo se většinou víno suché, zřejmě i proto, že méně sladké víno je méně hříšné a víc se zamlouvá Bohu.
Alžběta strávila v manželství s Karlem IV. 15 let, dalších 15 let po jeho smrti v roce 1378 žila v ústraní v Hradci Králové, kde také roku 1393 v pětačtyřiceti letech zemřela.
Náš tip: Vyzkoušejte podle našeho video receptu vepřovou pečeni, která by neudělala ostudu ani na středověké královské hostině.
Zdroje informací:
kniha Vlastimil Vondruška: Život ve staletích. 14. století
koukalici.cz: Karel VI.
historickaslechta.cz: Historická šlechta