Původní zpráva | Využití modrého majáku je v pořádku i ze strany ministra školství. Záleží na jeho posouzení
Ilustrační foto
Ministr školství Mikuláš Bek před nedávnem čelil ostré kritice za to, že v koloně na dálnici D1 použil modrý maják pro vozidla s právem přednosti v jízdě. I přes kritiku se ale žádného omylu nedopustil.
„Rozumím tomu, že jízda s majáčky kohokoliv kromě vozů IZS je citlivé téma. Rád bych veřejnost ujistil, že toto právo, které mají členové vlády proto, aby se mohli maximálně věnovat plnění pracovních povinností, využívám v souladu s tím a jen ve výjimečných situacích,“ napsal na sociální síti X.
Rozhodně se ale nesetkal se souhlasnými názory. Uživatelé se na něj v komentářích nevybíravě vrhli. „My ostatní se nemusíme věnovat své práci. My si jen tak jezdíme,“ rýpnul si jeden z komentujících pod příspěvkem Beka.
EuroZprávy.cz oslovily Úřad vlády aby osvětlil, jak to vůbec s využíváním „majáčků“ v provozu u vládních představitelů je. Mluvčí vlády Lucie Ješátková upřesnila, že v podobných případech platí ustanovení podle vládního nařízení č. 110/2001 Sb.
Toto ustanovení zaručuje možnost využití výstražného zařízení pro jízdu vozidel s právem přednosti v jízdě všem členům vládního kabinetu. „Nařízení vlády konkrétně stanovuje, která další vozidla mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným světlem modré barvy,“ upřesnila Ješátková.
Kdo může v provozu využít modrý maják?
prezident republiky
předsedové obou komor parlamentu
členové vlády
náčelník Generálního štábu Armády ČR
velitelé vzdušných sil, pozemních sil a logistiky Armády ČR
náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost
hlavní hygienik ČR
U využití majáku jde především o zodpovědnost dané osoby. „Využití modrého majáku vždy vychází z konkrétní dopravní situace, pracovního programu ministra a souvisí pouze s výkonem funkce člena vlády,“ doplnila mluvčí vlády s tím, že „výstražné světlo využívá řidič s ohledem na bezpečnost všech účastníků silničního provozu“.
Ješátková také serveru EuroZprávy.cz sdělila, že „je na posouzení samotných ministrů a jejich týmu, kdy a jakým způsobem využívají služební auto“.