Le Penová nemá až takový náskok. Macron nadbíhá levici
První kolo francouzských parlamentních voleb ovládla strana Marine Le Penové se ziskem 33,2 procenta hlasů. Nemá ale tedy až takový náskok, jenž by jí v parlamentu garantoval absolutní většinu.
První kolo francouzských parlamentních voleb ovládla strana Marine Le Penové se ziskem 33,2 procenta hlasů. Nemá ale tedy až takový náskok, jenž by jí v parlamentu garantoval absolutní většinu. Přitom Le Penová již dříve uvedla, že bez ní vládnout nebude. Naději na absolutní většinu tedy ještě zcela nepoztrácela, rozhodující budou vyjednávání dnes a zítra, do kdy se musí sestavit kandidáty pro druhé kolo. Jenže ani tato vyjednávání pro Le Penovou nevypadají dobře. Euro proto v reakci posiluje, stejně jako francouzské akcie – investoři sází na to, že v parlamentu nebude mít absolutní většinu nikdo.
Jde totiž o to, že z důvodu nebývale vysoké účasti, nejvyšší za takřka čtyřicet let, se ve více než polovině z 577 francouzských volebních okrsků má ve druhém kole voleb o nadcházejícím víkendu uskutečnit klání hned mezi třemi kandidáty. Na řadu tak přichází taktizování. Zejména v tom smyslu, že některé strany mohou své kandidáty stahovat, skončili-li v daném okrsku třetí na pásce. Tím v celé řadě případů zásadně ovlivní to, kdo v okrsku zvítězí.
Šéf levicové aliance Jean-Luc Melenchon již včera uvedl, že své kandidáty, kteří se umístili třetí, bude stahovat, aby tak blokoval stranu Marine Le Penové. Aliance získala 28 procent hlasů. Melenchon sází na to, že odstoupením kandidáta levicové aliance zabrání tříštění sil a její voliči z prvního kola se budou muset rozhodnout pro „menší zlo“ – a dají tak přednost třeba partaji prezidenta Emmanuela Macrona před stranou Le Penové. Tu by tak tento postup odstavil od absolutní parlamentní většiny, jež odpovídá alespoň 289 křeslům, a to zejména v tom případě, že by jako Melenchon uvažovali také další političtí lídři.
Sám Macron, jehož strana získala 20,8 procenta hlasů, už naznačil, že tak uvažovat bude. Není ovšem ještě zcela jasné, co učiní v okrscích, v nichž odstoupení jeho kandidáta povede k vítězství právě zástupce Melenchonovy levicové aliance. Macron sám se tak bude muset rozhodnout, zda jemu samotnému je „menším zlem“ uskupení Le Penové, s mediální nálepkou krajní pravice, nebo naopak formace Melenchonova, častovaná zase přízviskem krajní levice.
V tuto chvíli se ale spíše zdá, že by Macron mohl spatřovat „menší zlo“ právě v levicové alianci. Pronesl již včera, že na třetím místě umístivší kandidáti jeho strany odstoupí v tom případě, kdy tak pomohou zvítězit nad krajní pravicí těm z kandidátů, kteří „ctí hodnoty republiky“. Takto široce pojatým atributem zřejmě v Macronových očích Melenchonova aliance nakonec disponuje. Francouzský prezident ostatně nezůstává jen u slov. Včera večer pozastavil zavádění úprav podpory v nezaměstnanosti, ačkoli až dosud ji jeho kabinet chtěl krátit, aby tak nezaměstnané silněji motivoval k hledání práce. Opoziční strany přitom tento záměr kritizovaly s odkazem na rostoucí míru nezaměstnanosti v zemi. Macron se ovšem nynějším pozastavením implementace dané legislativy může právě snažit zbudovat základ široké aliance s levicí – vytvořené ad hoc za účelem znemožnění zisku absolutní většiny partají Le Penové – a Melenchona si před rozhodujícím druhým kolem voleb naklonit.
Trhy to vnímají podobně. Investoři sází na to, že žádná z partají v parlamentu absolutní většinu nezíská. To zabrání jak straně Le Penové, tak Melenchonově alianci provádět svá radikálnější, pročež často rozpočtově nákladná opatření. Francie by se tak i v dalších letech mohla ubírat blíže politickému středu, než se trhy do včerejška obávaly, pokud by absolutní většinu získala strana Le Penové nebo – spíše hypoteticky – Melenchonova formace.
Termínové kontrakty na akcie hlavního ukazatele francouzské burzy, index CAC 40, dnes ráno rostou o 2,8 procenta. Posiluje také euro, a to nejvíce z měn skupiny G10, tedy deseti hospodářsky nejvyspělejších celků světa. Dalším znakem úlevy na trzích je konečně dnešní ranní přivírání nůžek úrokových sazeb na francouzských dluhopisech v porovnání s těmi na dluhopisech německých, tedy pokles nákladnosti francouzského vládního půjčování.