Vláda vypustila na dezinformace buldozer. A plukovník Foltýn hned urazil masy lidí
Foltýn by měl rozdmýchat diskusi, která pak posiluje kritické myšlení a svobodu slova, svobodnou společnost. Místo toho diskusi od začátku blokuje.
Vláda vypustila na dezinformace buldozer. A plukovník Foltýn hned urazil masy lidí; Zdroj foto: Jakub Plíhal
Od 1. července má vláda koordinátora strategické komunikace státu plukovníka Otakara Foltýna, vojáka. Zřejmě nám tím připomíná, že jsme ve válce s Ruskem. A zároveň tím přiznává, že těžce zaspala, stejně jako zaspaly vlády předchozí, které taky proti dezinformacím dělaly málo nebo nic.
Zatím bude Foltýn na stratkom (strategickou komunikaci), zdá se, sám. Od vlády dostal mandát na půl roku. Směšné. Na otázku, jestli se za tu dobu dá posílit odolnost státu proti ruskému hybridnímu vlivu, odpovídá: "Není až tak rozhodující, jestli mám nyní dost prostředků a lidí. Důležité je nezničit naději, která u velké části odborné veřejnosti je spojena s tím, že funkce vznikla. Pokud dokážeme mít výsledky s malými zdroji, tak třeba příští vláda bude mít argumenty pro to, aby zdroje výrazně posílila."
Podcenění vlivu dezinformací na veřejnost pokračuje, Foltýn dostal jen "malé zdroje" a jeho nástup působí tak, že vláda hlavně chce, aby to vypadalo, že něco dělá. Připomenu, že zatím alespoň odřízla dezinformační weby od veřejných peněz, což je dobrý krok.
Jak Foltýn začal? Jako útočný nůž. Ještě než nastoupil, stačil zapracovat na hlubším rozdělení společnosti. Na konferenci ve sněmovně řekl: "Já žádnou cenzuru dělat nebudu. A pokud někdo tvrdí, že ano, tak říkám: Prosazuje ruský narativ, jedná proti vlastnímu státu a je kolaborantem současného kremelského režimu proti zájmům České republiky."
Chybný začátek. Pokud chce Foltýn uspět, měl by stát o debatu, měl by přijímat nesouhlas a argumentovat, měl by ctít svobodu slova v hlubším smyslu. Svým výrokem okamžitě publikum rozdělil na ty dobré a zlé. Kdo říká, že on cenzuruje, je zlý ruský kolaborant.
Ještě ani nezačal, a už nasadil "měkkou cenzuru", označil velkou skupinu občanů za kolaboranty. Ono totiž nejde o něj, nejde jen o to, co on říká a on dělá. Pracuje pro vládu, to znamená, že zastupuje to, co tato vláda v oblasti dezinformací již udělala. A to, co již vláda udělala, budilo dojem, že cenzuru chce.
Malá odbočka. Češi jsou extrémně citliví na svobodu slova, mají špatné historické zkušenosti. To je bod A. Bod B je, že tato extrémní citlivost se dá snadno zneužít. Stačí křičet, že vláda cenzuruje, a hned mnoho lidí věří, že cenzuruje. A křičí to silné hlasy v čele s Andrejem Babišem.
Nejde jen o Čechy prožitou totalitu. Těsně po začátku ruské války na Ukrajině vláda vyzvala provozovatele proruských webů, aby zamezili šíření nepravdivých a zavádějících informací ohledně ruské agrese. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství ministerstva obrany poslalo dopis sdružení CZ.NIC, v němž požádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů. CZ.NIC souhlasil.
Kdy je cenzura přijatelná, pokud vůbec
Byla to cenzura. Podle jedněch v danou chvíli oprávněná, podle druhých šlo o zásah do svobody slova. Neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost později podaly žalobu, ale soud nakonec dal žalovanému ministerstvu za pravdu a žalobu odmítl, neboť bylo na svobodné volbě vyzvaných, jak se rozhodnou, stát jim to nepřikázal.
Ke konci roku 2022 ministerstvo vnitra připravilo zákon, který měl legalizovat blokaci webů ohrožujících Česko. Nešlo o blokování dezinformací, ale o obsah ohrožující bezpečnost či demokratické základy Česka. Proti rozhodnutí o blokaci by se byli provozovatelé webů mohli bránit u soudu. Návrh zákona šel nakonec k ledu.
Vnitro tehdy chtělo zákonem omezit šíření informací, zasáhnout do svobody projevu. Listina základních práv a svobod omezení připouští, pokud by bylo nezbytné "pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti". Tím chci říct, že prostor pro debatu zde jistě je.
Třetí případ. Vláda zařadila na český sankční seznam dva lidi plus českou společnost Voice of Europe. Ta provozovala proruský zpravodajský web, přes který se Rusko snažilo ovlivnit evropské volby. I to byla de facto cenzura.
Foltýn tedy pracuje pro vládu, která cenzuru použila a soud jí to posvětil. Později uvažovala o jejím zákonném zavedení. Plukovník by byl udělal lépe, kdyby byl na konferenci ve sněmovně řekl, jak se na tyto kroky vlády dívá, jestli je podporuje a proč. Tím by otevřel diskusi, která má smysl a probouzí kritické myšlení.
Foltýn hned na začátku vymezil nepřátele, kolaboranty, tím diskusi zablokoval. Chyba. Jeho výrok byl adresován těm, které přesvědčovat nepotřebuje, kteří dezinformaci nekonzumují a nešíří. Mířil na nejradikálnější z nich. O ty mu ale asi nejde, že. Ty ostatní naštval, odradil.
Další potíž, vládní stratég chce, aby s ním spolupracovaly strany vlády i opozice. Prý ho vůbec nezajímá, jak dopadnou volby, jde mu o stát. Zní to, jako by přiletěl z jiné planety. Opozice právě domnělou cenzuru používá jako bič proti vládě.
Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) na stratégovu konferenci nešel a napsal na sociální sítě: "Dám raději přednost voličům v regionu jako každé pondělí než poslouchat nesmyslné a prázdné tlachání pana plukovníka Foltýna." Tohle se bude špatně překonávat.
Vláda nabídla svým voličům symbol, který je má přesvědčit, že pracuje proti dezinformacím. Nedala Foltýnovi prostředky, nedala mu čas. Proti dezinformacím se lidé učí bránit ve školách, potřebují k tomu kvalitní média včetně těch veřejnoprávních. Na ta ale kdekdo včetně lidí z vládní koalice útočí. Ne, stále dál platí, že proti dezinformacím se zatím brání občané sami, nejvíc v tom dělají neziskovky.
Foltýn o sobě říká, že je buldozer. Vláda má tedy na dezinformace buldozer, i když by byl lepší empatický debatér, a pro jistotu mu nedala do nádrže naftu.