Růžičková kapusta je nenáročná zelenina, kterou můžete sklízet i v mrazech. Před škůdci ji ochrání postřik a odstraňování plevele
Růžičková kapusta je jedna z mála zelenin, které vydrží i přes zimu na záhonu a vy je můžete kdykoli použít do vaření. Pokud přemýšlíte, co ještě by šlo vysadit, tak už neváhejte a dejte se do sázení. Jak na to, a co tedy růžičková kapusta vyžaduje?
Sázíme růžičkové kapusty
Růžičková kapusta by zasloužila jistě více pozornosti, a to zejména proto, že je to zelenina otužilá, kterou můžete nechat na záhoně a sklízet postupně dle potřeby i dlouho do zimy. Velmi dobře snáší mrazy až do -15°C a i po přemrznutí bývají růžičky jemné a chutné. Je to poměrně mladá zelenina, ještě během 18. století se nepoužívala, až na začátku 19. století se s ní setkáváme ve Francii pod názvem růžičková, brabantská nebo tisícihlavá na dlouhém košťálu. Na našem území se s ní potkáváme od poloviny 19. století jako se zelníčkem či kapustou pupencovou. Růžičková kapusta se rozšířila především v zemí střední a severozápadní Evropy.
Vegetační doba kapusty růžičkové je poměrně dlouhá a s předpěstováním je třeba začít brzy zjara. Teď je čas na sazenice, které se stále dají zakoupit v zahradnictví a ještě je skvělá doba vysazovat ven do záhonů. Vhodnou předplodinou jsou špenát, pór, raný hrášek či ředkvičky. Máte-li tedy sklizeno, tak využijte záhon pro růžičkou kapustu.
Růžičková kapusta: Zkuste ji třeba s parmazánem, nebo zapečenou se sýrem a smetanou!
Růžičková kapusta: Zkuste ji třeba s parmazánem, nebo zapečenou se sýrem a smetanou!
Ideální parťák do záhonu
Kapusta nemá moc nároků, preferuje radši vlhčí půdy s dostatkem živin. Vysazuje se ideálně do vzdálenosti 60 cm od sebe a hodně hluboko, ideálně sazenice ještě během sezóny přihrneme. Ve smíšené výsadbě jim bude skvěle ve společnosti okurek, kde si mohou vzájemně být k užitku – mohou tvořit ochranu proti větru. Výhodná kombinace je i s keříčkovými fazolkami, těm může stejně jako okurkám dělat ochranu před nepříjemným větrem. Růžiček se na jedné rostlině vyvíjí 26–55. Vývin růžiček můžeme podpořit tím, že koncem srpna vyřízneme rostlinám terminální vrchol. Listy však neodlamujeme, růžičky by se pak více otevíraly. Běžně se růžičkové kapusty pěstují v zelené variantě, ovšem jsou k dostání i červené až nafialovělé verze (Rubine -červené jsou jen růžičky zvenku, uvnitř zelené a vařením se červená barva dočista ztrácí.)
Hlávková, růžičková, kadeřavá: Kterou kapustu můžete jíst i zasyrova a která se hodí do bramborové kaše?
Hlávková, růžičková, kadeřavá: Kterou kapustu můžete jíst i zasyrova a která se hodí do bramborové kaše?
Ochrana před škůdci
Celou výsadbu vám mohou během pár dní zničit dřepčíci. Ti si rádi pochutnají na košťálové zelenině a kromě kapust poničí i kedlubny a mají moc rádi i lichořeřišnici. Poznáte je tak, že do čepelí listů vyžírají jamky nebo dírky 2-3 mm velké a na rostlinkách uvidíte tyto malé skákavé potvory, které dokáží zničit celý záhon. Mechanicky se jich nejde zbavit, pomohou lepové desky, dřepčíci mají rádi žlutou barvu a zachytíte jich hodně, ovšem nikdy ne všechny. Pomáhá také kropení vodou. Ovšem když se přemnoží, tak už je třeba sáhnout po nějaké chemii. Potrápit vás mohou také housenky bělásků (dobré je ničit mechanicky už vajíčka, která jsou nakladena na spodní straně listu). Během letních měsíců se také mohou intenzivně množit mšice. Dokáží sáním poničit rostlinky (ty následně zakrňují) a přenášet i virové choroby. Můžete zkusit nějaké přírodní triky, jako jsou postřiky z výluhu kopřiv, příp. sáhnout po ekologických či chemických prostředcích na jejich likvidaci. Různým nemocněním se dá předejít i vhodnými postupy – střídání jednotlivých plodin na záhoncích, čištění záhonů od plevele, který bývá přenašečem chorob, příp. ničením košťálovin napadených nádorovitostí spálením, nikoli kompostováním.
Zdroje informací:
Příručka Rady drobným pěstitelům ovoce a zeleniny, Sedliská B.
Kniha Zelenina na zahrádce, Dolejší A.
Kniha Košťálová zelenina, Vlček F. a kol.
Kniha Chemie na zahrádce, Zakopal – Šedivý a kol.