Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
Ruská armáda, ilustrační foto
Ruská armáda rozmísťuje podél hranic s Finskem raketová odpalovací zařízení schopná nést taktické jaderné zbraně. Podle Institutu pro studium války (ISW) je to další důkaz, že se Putin připravuje na přímý konflikt s NATO. Politici předpovídají, kdy by k případnému střetu mohlo dojít.
Prokremelský deník Izvestija s odvoláním na zdroje z ministerstva obrany uvedl, že v ruském regionu Karélie, který sousedí s Finskem, byla rozmístěna odpalovací zařízení raket Iskander-M. Raketomety Iskander, které jsou schopny odpalovat řízené i balistické střely, včetně střel s jadernými hlavicemi, jsou součástí raketové brigády, která patří do nedávno zřízeného Leningradského vojenského okruhu. Jeho součástí jsou také dva sbory, které jsou dislokovány v Königsberské a Murmanské oblasti. Uvedl server Newsweek.
Podle bývalého velitele ruské Baltské flotily Vladimira Valujeva je vytvoření raketové brigády Putinovou reakcí na vstup Finska do NATO. Po vstupu Helsinek do aliance se hranice Ruska se zeměmi NATO prodloužila o téměř 1 300 km. Zároveň má aliance největší dělostřelecké síly v Evropě se 700 houfnicemi, 700 minomety velké ráže a 100 raketovými systémy.
Na konci loňského roku podepsalo Finsko s USA dohodu o obranné spolupráci, která americké armádě poskytuje až 15 vojenských základen, kde může skladovat vybavení a munici. Patří mezi ně čtyři letecké základny, vojenský přístav a železniční trať na severu země. Americké vojenské sklady budou umístěny podél trati vedoucí k ruským hranicím. Tímto způsobem se aliance chrání pro případ možného útoku ze strany Ruska.
Putin se v tichosti připravuje na válku s NATO
Podle odborníků z Institutu pro studium války (ISW) skutečnost, že byl obnoven Leningradský vojenský okruh, který byl zrušen na začátku roku 2010, naznačuje, že se Kreml připravuje na rozsáhlou válku se zeměmi NATO. Ruská vojenská expanze a restrukturalizace armády jsou dalšími ukazateli, které naznačují, že se Moskva připravuje na potenciální válku s NATO.
ISW neuvedl časové období možné války, ale poznamenal, že připravenost Ruska zaútočit na alianci závisí do značné míry na finančních zdrojích, které je Putin ochoten věnovat na vojenské úsilí.
přes Putinovo popírání varovalo mnoho západních představitelů před dlouhodobou hrozbou ze strany Ruska pro země NATO. Polský prezident Andrzej Duda 19. března prohlásil, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO již v letech 2026 nebo 2027. Polský úřad pro národní bezpečnost již dříve odhadl, že ruská vojska by mohla alianci napadnout během méně než 36 měsíců.
Podobné obavy vyjádřil i dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen, který naznačil, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO v horizontu tří až pěti let. Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg rovněž varoval, že NATO se musí připravit na možnou konfrontaci s Ruskem.
Do nedávné doby byla celá západní hranice Ruska kontrolována Západním vojenským okruhem. Avšak výnosem Vladimira Putina z 26. února byl tento okruh rozdělen na dva samostatné. Moskevský okruh od této chvíle bude mít na starosti hlídkování hranic s Ukrajinou a Polskem, zatímco Leningradský okruh se bude věnovat severovýchodní hranici s NATO. Tato restrukturalizace umožní ruské armádě lépe kontrolovat situaci jak v bojích na Ukrajině, tak při zaujímání strategických pozic vůči zemím NATO, zdůrazňuje Institut pro studium války.
Co je to Iskander-M?
Mobilní balistický raketový systém krátkého doletu 9K720 Iskander-M, známý pod kódovým označením NATO SS-26 Stone, představuje jádro moderních ruských schopností přesného úderu.
Tento program, vyvinutý poprvé v 70. letech 20. století jako náhrada za Scud-B, byl urychlen kvůli potřebě nahradit SS-23 Spider, který Moskva vyřadila v roce 1988 kvůli omezením stanoveným Smlouvou o jaderných silách středního doletu (INF).
Iskander, uvedený do provozu v roce 2006, je schopen nést konvenční i jaderné hlavice s hmotností až 1500 liber. Jeho střely mohou dosáhnout rychlosti až sedmkrát větší než rychlost zvuku (7 Mach) a vystoupat do výšky přes 30 mil.
Podle Missile Defense Advocacy Alliance (MDAA) Iskander využívá manévrovatelný návratový prostředek (MaRV) a návnady, aby porazil systémy protiraketové obrany v divadle.
Systém, který byl poprvé testován v roce 2008 během rusko-gruzínské války, může být vybaven konvenčními hlavicemi, jako jsou kazetové hlavice, výbušniny palivo-vzduch, bunkery a elektromagnetické pulzní hlavice (EMP).
MDAA označila Iskander jako “zbraň volby pro Moskvu, když ohrožuje celou Evropu”, a zdůraznila, že Moskva v roce 2012 naznačila, že by mohla být použita k zacílení systémů protiraketové obrany v Evropě, včetně hrozby rozmístění některých raket v ruské enklávě Kaliningrad hraničící s pobaltskými státy.
Podle Royal United Services Institute (RUSI) jsou Iskandery důležitou součástí ruské armády a hrály klíčovou roli během invaze na Ukrajinu. Navíc RUSI zdůraznil, že tyto systémy nejsou jen schopny vést válku, ale také mohou hrát kritickou roli v ukončení konfliktu.
Iskanderové jsou přiděleni k ruským raketovým brigádám, které jsou oddělené od strategických raketových brigád. Tyto brigády poskytují podporu pozemním jednotkám pomocí přesných úderů a každému vojenskému okruhu je přidělena alespoň jedna brigáda.
Podle RUSI bude systém Iskander pravděpodobně klíčovým prvkem ruského pokusu o řešení konfliktu, buď prostřednictvím konvenčních útoků na infrastrukturu v Evropě, nebo hrozbou použití jaderných zbraní.
Vojenské dokumenty, které se dostaly v únoru do rukou britskému listu Financial Times, odhalily, že podle odborníků byl práh, kterým Rusko uvažovalo o použití taktických jaderných zbraní, “nižší, než jak veřejně uvedlo”.