Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní

Samozvaný prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko

Prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko prohlásil, že jeho země nikdy nezažila lepší časy než nyní. Ve své řeči porovnal éru po rozpadu SSSR s aktuální situací. Upozornila na projev Ukrajinska pravda s odkazem na běloruskou agenturou BelTa.

„Abychom o naší době s vámi nemuseli nikdy říkat totéž a srovnávat to s jinou humanitární katastrofou, upřímně si přiznejme: nikdy se nám nežilo tak dobře jako nyní.” přednášel zfanatizovaně strnulému hledišti běloruský prezident.

Samozřejmě bychom mohli udělat lépe, ale nemáme to, co máme například v Emirátech a Rusku (takové zásoby nerostných surovin – pozn. red.). Přiznáváme, že bychom neměli uspěchat  revoluční proměny. To není důvod, proč jsme před třetinou století odvedli lid pryč z propasti. A vzali ho pryč.”

Zároveň prohlásil, že v Bělorusku není oddělení moci od lidu. Podle něj se reálný peněžní příjem Bělorusů nyní zvýšil desetkrát oproti polovině 90. let.

Lukašenkova řeč popisovala spojenecké vztahy mezi Běloruskem a Ruskem jako o vzor mírové a tvůrčí agendu. Celý jeho projev stavěl moderní Bělorusko do kontrastu s obdobím po rozpadu Sovětského svazu.

Konkrétně zdůraznil, že v minulosti si Bělorusové nemohli dovolit takový luxus jako je maso a domácí spotřebiče, ale nyní, jak řekl: “Bělorusové si stále více mohou dovolit a mohou si koupit i nové auto, mobilní telefon i počítač.”

Lukašenko také upozornil na dobu počátku 90. let, kdy v zemi řádili bandité, zejména na dálnicích, ale Bělorusko se s tímto problémem údajně rychle a důrazně vypořádalo.

“Myslím, že ti, kteří odešli do “progresivní” Evropy a Ameriky, oceňují tento úspěch naší bezpečnosti. Nejen já, ale i vy víte, co se tam děje v ulicích. Naši bezpečnost bereme jako samozřejmost. No, díky bohu.”

Alexandr Lukašenko sedí v křesle prezidenta Běloruska již od roku 1994. Ne nadarmo je s ním spojováno přirovnání posledního diktátora Evropy.

Narodil se 20. července 1954 ve městě Kopys na východě Běloruska. Pracoval původně v zemědělském družstvu a do politiky vstoupil až v pozdní fázi existence Sovětského svazu. Sám tvrdí, že v roce 1991 byl jediným poslancem v běloruském parlamentu, který hlasoval pro nezávislost republiky na SSSR.

V roce 1994 vyhrál prezidentské volby s slibem potlačit korupci a zlepšit ekonomickou situaci země. Avšak postupně vybudoval autoritářský režim, který utlačuje opozici a ovládá média. Je často označován jako poslední evropský diktátor. Navíc prosadil zákon, který neomezuje počet prezidentských mandátů, což mu umožňuje vládnout nadále.

Státně řízená ekonomika je jeho preferencí, což činí z Běloruska zemi, která více připomíná bývalý Sovětský svaz než současné Rusko nebo Ukrajinu.