Analýza zdravotnictví: Nedostupná péče, moc akutních lůžek a kritika hygien

Praha – V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání finančních zdrojů. Systém není podle ministerstva zdravotnictví (MZd) optimalizovaný a dílem selhává, například v dostupnosti některé péče. V nemocnicích je nadbytek akutních lůžek a chybí následná péče, dochází k nadužívání péče nebo její malé centralizaci. Kriticky ministerstvo některé oblasti zdravotnictví hodnotí v dokumentu ‘Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty’. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a jeho další autoři dnes materiál představí novinářům, v týdnu s ním seznámil prezidenta Petra Pavla nebo poslance zdravotního výboru.

Oddělení následné intenzivní péče v nemocnici

Zdravotnictví jako celek se podle analýzy blíží do stavu, kdy nebude ekonomicky udržitelné. “Bez přijetí potřebných opatření včetně legislativních změn povede tato situace nutně k vyčerpání zdrojů zdravotního pojištění,” uvádí materiál. Už v současné době podle něj systém naráží na své limity ekonomické udržitelnosti, což vede k zhoršování dostupnosti zdravotní péče.

Zanedbala se podle ministerstva tvorba sítě, což je odpovědnost pojišťoven. “Výsledkem je asymetrická distribuce kapacit mezi regiony, přičemž reálná kapacita některých velmi důležitých odborností v čase spíše klesá,” uvádí MZd na příkladu psychiatrie, diabetologie, stomatologie nebo praktického lékařství pro děti a dorost.

Největší výzvou bude stárnutí populace, tedy větší nároky na péči a zároveň méně plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Měnit se musí i struktura péče. “Disponujeme vysokým počtem akutních lůžek, v řadě regionů přitom již nyní kriticky chybí lůžka následné péče,” konstatovalo MZd. Lůžek chybí až 3000 a v posledních deseti letech na to systém nijak nereagoval.

Vyšší náklady systému přináší i péče o lidi s nemocemi, kterým se dá předejít, například zdravým životním stylem, dostatkem pohybu nebo včasným odhalením nemoci při preventivním vyšetření. “Občané se o svoje zdraví starají nedostatečně a pojišťovny je v tomto směru významně nemotivují,” píší autoři analýzy.

Ministerstvo kritizuje také absenci kontroly nadužívání zdravotní péče, její nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady nemocnicím za stejnou péči. Změny si žádá i rozdělování peněz z vybraného pojistného a dohodovací řízení, které je určuje. ČR zároveň podle MZd dlouhodobě nerealizovala svoji národní lékovou politiku a neměla možnosti k řešení výpadků léků.

“Ve všech výše zmíněných oblastech je třeba přijmout více či méně zásadní reformní opatření s cílem připravit systém zdravotních služeb na nevyhnutelný demografický vývoj populace a na dosud nebývalou změnu ve struktuře poptávaných služeb,” píše se v dokumentu. Zdravotnictví podle MZd velmi naléhavě potřebuje komplexní systém řízení a hodnocení kvality péče. “Kvalitu poskytované péče komplexně nehodnotí ani stát, ani pojišťovny a ani odborné společnosti či Česká lékařská komora,” uvádí dále.

Kritiku si v dokumentu vysloužily také orgány ochrany veřejného zdraví, v oboru se podle MZd nedostatečně sleduje moderní vývoj a vědecké poznatky. “Orgány ochrany veřejného zdraví v ČR tvoří geograficky hustou síť s velmi významným personálním zastoupením, historicky ale nedošlo k dostatečnému rozvoji této organizace dle potřeb společnosti, existující infrastruktura nemá potřebnou akceschopnost a nevychovává nové generace odborníků,” napsali autoři analýzy.

Epidemie covidu-19 odhalila podle ministerstva “značnou organizační a manažerskou nedostatečnost”, krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy nikdy optimálně nespolupracovaly a hygienická služba se zaměřovala spíše na kontroly než na opatření ke zlepšování veřejného zdraví. Vázla či neexistovala spolupráce s ministerstvy práce, školství či zemědělství. Proto MZd navrhuje reformu hygienické služby vedoucí k její centralizaci.