Macronova popularita je na bodu mrazu, Le Penová stoupá. Ta nechce budovat vládu bez absolutní většiny
Emmanuel Macron, prezident Francie
Politická atmosféra ve Francii by se dala krájet. Popularita prezidenta Emmanuela Macrona padá ke dnu, zatímco hvězda krajně pravicové političky Marine Le Penové strmě stoupá. I přesto je Macron popisován jako „velký Evropan své doby“, jehož hlavním problémem je, že „je přesvědčen o své pravdě“.
Karty ve Francii se obracejí. Strana Národní sjednocení míří k jasnému vítězství ve volbách a Renesance Emmanuela Macrona čelí úpadku. „Můžeme s přehledem říci, že detoxikace Národního shromáždění se dostává do závěrečné fáze. Třikrát za sebou vyhráli evropské volby a Marine Le Penová se dvakrát dostala do druhého kola prezidentských voleb. Pokud vyhrají druhé nejdůležitější francouzské volby, stali se mainstreamem,“ vylíčil politický analytik Bruno Cautrès podle serveru Politico.
Krajní pravice získala v prvním kole 33,2 % hlasů a mohla by tak získat 230-280 křesel v parlamentu. Pro získání absolutní většiny ve francouzském parlamentu je potřeba zisk 289 křesel a Jordan Bardella tak bude moci sestavovat vládu. Lídryně Národního sjednocení Le Penová zřejmě bude směřovat k prezidentským volbám v roce 2027 a premiérský post mu tak přenechá.
Macronova popularita podle serveru France24 klesla natolik, že jeho spojenci navrhli, aby v čele kampaně stál současný premiér Gabriel Attal. To se ale řadě zákonodárců nelíbí. „Je tu touha po pomstě ze strany politiků, kterým vadí jeho úspěch,“ popsal předseda strany Renesance z horní komory francouzského parlamentu Francois Patriat.
Přesto ale francouzský prezident zůstává „klíčovým hlasem evropské politiky“. „Neměli bychom se hádat. Je to velký Evropan své doby. Macronovým problémem je, že je přesvědčen o své pravdě,“ uvedl přední ekologický expert Daniel Cohn-Bendit. Odkazoval se na nelibost evropských politiků spojenou s tím, že Macron po invazi Ruska proti Ukrajině v roce 2022 pokračoval ve stycích s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Francouzské parlamentní volby jsou specifické: do druhého kola postupují vždy dva kandidáti z okrsku, kteří v prvním kole získají největší počet hlasů. V řadě okrsků měl dostatek hlasů na postup ještě třetí kandidát. Přesto ale byli kandidáti Macronovy Renesance vyřazeni v polovině z 577 obvodů – to znamená, že tato centristická strana bude mít v Národním shromáždění zřejmě méně než sto zákonodárců – dosud jich měla 250.
Jakmile výsledky voleb vyšly na veřejnost, tisíce odpůrců krajní pravice vyšly protestovat do ulic hlavního města Paříže. Le Penová ale připustila, že pokud její strana nezíská absolutní většinu, vládu sestavovat nebude. „Bez jasné většiny budou vždy existovat staré feudalismy, záměrná setrvačnost a politické manévrování, které zničí skutečnou alternativu, kterou země potřebuje,“ zdůraznila během předvolebního setkání v Hénin-Beaumont na východě země.