Z Česka odtékají stovky miliard, přibrzdit to může progresivní zdanění firem
Inflace v Česku klesla na dvě procenta místo očekávaných tří. Podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové by ale nemusel být problém, ani kdyby klesla hluboko pod cíl ČNB a byla třeba na nule. „Skutečně se bojím jen jediného druhu deflace a to je dluhově deflační spirála. Tedy situace, kdy klesají ceny statků a služeb, na které si lidé půjčují peníze,“ říká v rozhovoru pro Ekonom.
Kurz koruny je slabší, než jaká byla prognóza. Co by tedy teď mělo způsobit, že česká měna bude posilovat k očekávaným 24 korunám za euro?
Zlepšuje se běžný účet platební bilance, zotavuje se export a zvyšují se přebytky zahraničního obchodu. Dosavadní oslabení kurzu bylo dáno spíše tím, že pro konec roku 2024 investoři čekali nižší úrokovou sazbu, než nakonec pravděpodobně bude.
Má podle vás Česko ještě nějakou komparativní výhodu, na jakou lákat zahraniční investory, a tím pádem i tlačit na posilování koruny?
Jednoznačně je to pořád politická stabilita, kvalitní fungování demokratických institucí a slušná makroekonomická rovnováha za předpokladu, že se podaří dál konsolidovat veřejné finance. Byli jsme také první zemí v regionu, které se podařilo dosáhnout inflačního cíle.
Společně s guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě říkáte, že zkrocení inflace leží i na bedrech vlády skrze snižování schodků. Považujete její dosavadní úsilí za dostatečné a protiinflační?
Připomněla bych věc, která často nezaznívá. My jsme se loni touto dobou báli, aby se v Česku nerozjela mzdově inflační spirála. Musím vládě přiznat, že v tomto ohledu šla příkladem a nezvyšovala platy ve veřejném sektoru tak, aby to tlačilo na růst mezd i v soukromém. V tomto úsilí ministr financí pokračuje. Rozhodně kvituji i snížení DPH u potravin, což zásadně pomohlo dostat inflaci na současná dvě procenta, protože kdyby nyní potraviny nezlevňovaly, máme ji dnes kolem tří procent. To nicméně neznamená, že by vláda neměla v konsolidaci pokračovat. Samozřejmě že schodek 250 miliard korun je neakceptovatelný.
Ve Spojených státech se dnes obávají návratu inflace. I vy v ČNB říkáte, že některá ohniska inflace ještě nejsou dohašená. Jak velká je hrozba, že se inflace dostane opět nad cíl ČNB?
Určitě není vyhráno. Ohniska k dohašení jsou v současné době především v oblasti služeb, které nepodléhají zahraniční konkurenci. Tam je inflace vyšší o čtyři až pět procentních bodů než u zboží. V minulosti to souviselo s konvergencí české ekonomiky. Teď, kdy se už nezdá, že by měla nějaký doháněcí potenciál, je růst cen ve službách bezpochyby inflačním rizikem. To je i důvod, proč jsem, co se týče snižování úrokových sazeb, opatrná.
V hlavě mám snížení sazeb o 0,25 či o 0,5 procentního bodu. Uvidím, co ukáže situační zpráva. Určitě to nebude nic výraznějšího.
Máte už představu, jak budete příště hlasovat o úrokových sazbách?
V hlavě mám snížení o 0,25 či o 0,5 procentního bodu. Uvidím, co ukáže situační zpráva, ale určitě to nebude výraznější.
Bylo by selháním vaší měnové politiky, kdyby situace dospěla do bodu, kdy by Česko mělo na nějaký čas nulovou inflaci?
Ne, pravděpodobně bych to nepovažovala za selhání. Samozřejmě by záleželo na příčinách podstřelování inflačního cíle. Tedy na tom, co ze struktury spotřebitelského koše by táhlo inflaci dolů. Skutečně se bojím jen jediného druhu deflace a to je dluhově deflační spirála. Tedy situace, kdy klesají ceny statků a služeb, na které si lidé půjčují peníze. Dominantně se odehrává na trzích aktiv a nastala, když klesaly ceny nemovitostí a akcií, na které si lidé půjčili.
…
Chcete číst dál? Celý článek zde