Vyzkoušejte fígl, jak se zbavit hnědých skvrn v trávníku od pejska: pomůže vám kámen ve vodě. Myslete i na to, ze některé rostliny jsou pro psa jedovaté
Pes v zahradě
Pokud se na vaší zahradě prohání pejsek, a navíc je to ještě štěně, asi již dobře víte, co dokáže za malou chvíli napáchat. Většinou se musíte rozloučit s mnohými rostlinami, především trvalkami, které jsou poměrně křehké a útoky psích tlapiček špatně snáší. Možná vás také trápí skvrny na trávníku, které jsou způsobené močením pejsků na náš zelený pažit. Vše je možné odnaučit a veškeré ztráty minimalizovat. Pokud dodržíte pár rad a fíglů, jak docílit neponičené zahrady a přitom chcete, aby i vás psí miláček si pobyt v zeleni užil, není to nemožné. My totiž víme, jak na to.
Pejskové, ale i kočičky, zahradu milují, a to často tak moc, že svým hraním a „řáděním“ dokážou během chvíle zlikvidovat kus zahrady, nejčastěji to bývají trvalkové záhony. A jsou-li to velcí kamarádi, jsou škody o to větší. S trochou plánování a předvídání ale je možné, veškeré škody minimalizovat a nalézt při našem společném pobytu v zahradě nějaký kompromis. Již při samotném plánování zahrady je důležité myslet na to, že se na ní kromě nás bude pohybovat i náš čtyřnohý miláček. Zahrada tak musí být nejen bezpečná, ale i dost odolná.
Bezpečnost především: tyto keře jsou pro psy jedovaté
V první řadě musíte mít kolem zahrady stabilní plot, jehož výška musí být úměrná výšce pejska, minimálně však 1,2 metru a dostatečně těsný, aby jím neproklouzla menší plemena či štěňata. Podél plotu je dobré umístit úzký, mírně vyvýšený záhon nebo pletivo zapuštěné do hloubky asi 15 cm, které zabrání podhrabání psa na druhou stranu. Při výběru vhodných dřevin se samozřejmě vyvarujte všech nebezpečných a jedovatých rostlin a vysazujte dostatečně vysoké a odolné rostliny, které psi nezničí přeskakováním či okusováním. Silně jedovaté keře jsou pro vaše pejsky rododendrony, buxusy, tisy, štědřence, bobkovišně, tuje, brslen, akát, lýkovec a cesmína. Na záhonu jsou pak nebezpečné čemeřice, oměje, náprstníky, narcisy, konvalinky, stračky, hlaváčky a kapradiny. Mezi přenosnými rostlinami kralují andělské trumpety, oleandr a libora.
Jak zabránit tomu, aby pes okusoval rostliny
Okusování a ničení rostlin bývá velkým problémem, přičemž někteří psi se tomuto koníčku věnují velmi rádi a často. Chcete-li je to odnaučit, dejte jim na kousání nějaké větve, například od ovocných stromů či od lísky. Lze zakoupit také speciální žvýkací kořeny, které pejska dostatečně zabaví.
Pejskům jasně ohraničte prostor
Pejsci velmi rádi prozkoumávají každičký kout zahrady a je proto velmi důležité, vymezit jim nějaké hranice. Dobré jsou tedy vyvýšené záhony, které díky jasně vymezeným okrajům vymezují povolenou a zakázanou zónu. Stejně tak pejska většinou odrazuje hustě osázený záhon, dává totiž přednost otevřenému záhonu s volnou půdou, kde může hrabat.
Hnědých skvrn v trávníku se můžete bez problémů zbavit
Pejskové, pokud s nimi často nechodíte někam na procházku, velmi často močí na trávník, a to na stejná místa, nebo hodně blízko u sebe. Psí moč je poměrně agresivní a díky tomu v trávníku vznikají nevzhledné, hnědé skvrny. Naštěstí ale existuje fígl, jak i v případě přítomnosti pejska v zahradě můžete mít krásný trávník. Stačí, pokud okamžitě po močení sáhnete po hadici a moč naředíte vodou, tím se škody velmi minimalizují. Pokud jsou skvrny již staršího rázu, železnými hráběmi toto místo vyhrabte, nasypte trávníkový substrát a buď znovu osejte nebo použijte trávníkovou náplast.
Svěže zelený trávník získáte díky kamenům
Na trhu lze dnes zakoupit vulkanické kameny, které se pejskovi vloží do misky s vodou. Jedná se o přírodní látky, které kámen uvolňuje do vody a díky tomu se snižuje agresivita psí moči na trávníku. Vulkanické kameny jsou pro pejsky bezpečné a o zdraví svého miláčka se bát nemusíte.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.