V Číně se pod miliony lidí propadá země. Může to mít katastrofické následky
Téměř polovině čínské populace ve městech se podle nových satelitních dat propadá země pod nohama. Pobřežní oblasti tak více ohrožují záplavy a stoupající hladina moře. Problematickou situaci vědci připsali na vrub lidské činnosti. Za klesající města může nejen snižující se hladina podzemní vody, ale také samotná hmotnost zastavěného prostředí.
Centrum Šanghaje. Ilustrační snímek
Stoupající hladina oceánů a klesající půda v pobřežních městech v Číně děsí vědce. V nové studii na ni poukázali odborníci z anglické University of East Anglia a americké Virginia Tech.
Varují, že se města s miliony obyvatel budou v budoucnu kvůli nešetrné lidské činnosti potýkat s ničivými záplavami a erozí pobřeží.
Země se propadá pod nohama 270 milionům lidí, a to o více než tři milimetry ročně. O deset milimetrů ročně pak půda podle nové studie zveřejněné časopisem Science klesá na území, kde žije 67 milionů lidí.
Dubaj zaznamenal největší přívaly deště za posledních 75 let:
A to všechno kvůli lidské činnosti, konkrétně rozsáhlému odběru podzemní vody. Důvodem podle portálu CNN je, že čínská města čerpají vodu z podzemí rychleji, než se dokáže obnovit. Celou situaci navíc zhoršuje sucho způsobené změnou klimatu.
Kvůli snížené hladině podzemní vody se rychleji propadá nadložní půda. Problému navíc příliš nepomáhá ani rostoucí váha samotných měst.
Propady půdy jsou nebezpečné hlavně pro přímořské oblasti, kde zároveň stoupá hladina moře. Ve městech tak hrozí častější záplavy. Až čtvrtině čínských pobřežních měst hrozí, že se ocitnou níže, než je hladina moře. Patří mezi ně hlavní město Číny Peking a velkoměsta Šanghaj, Kanton a Tchien-ťin. V tomto velkoměstě byly loni kvůli „geologické katastrofě“, kterou vyšetřovatelé přičetli vyčerpání vody a výstavbě geotermálních vrtů, evakuovány tři tisíce obyvatel.
Také Rusko zažívá nejhorší záplavy za poslední desetiletí:
Agentura Reuters doplnila, že už nyní stojí Čínu každoroční pokles půdy více než jednu miliardu dolarů.
„Skutečně to ukazuje, že pro Čínu je to celostátní problém, ne problém jen jednoho nebo dvou míst,“ uvedl spoluautor studie Robert Nicholls z University of East Anglia. Autoři studie proto požadují reakci na národní úrovni.
Hráze a přísnější zákony
Některá města v Číně se před budoucí hrozbou brání už nyní. Šanghaj podle spoluautora studie a profesora na Pekingské univerzitě Shengliho Taoa vystavěla metrové hráze. „Do značné míry sníží riziko zaplavení i při poklesu půdy a zvyšování hladiny moře,“ uvedl Tao.
Jak se Čína brání proti povodním:
Čínská vláda podle něj zavedla také přísnější zákony na kontrolu čerpání podzemních vod, které se ukázaly jako efektivní. V japonské Ósace a Tokiu bylo čerpání podzemní vody zastaveno v 70. letech 20. století, což mělo za následek zmírnění poklesů půdy. Tokio se přitom předtím propadlo asi o pět metrů.
Celosvětový problém
Čína se tak přidala k dalším městům, které trápí propadající se půda. Nejrychleji klesající zemí na světě je Mexiko, které se propadá o padesát centimetrů ročně. Propadá se i americký New York nebo města v Nizozemsku. Obecně je na celém světě ohroženo 6,3 milionu kilometrů čtverečních půdy.
Problém navíc není jen na pobřeží. „Většina měst se potýká s poklesem půdy srovnatelným nebo dokonce větším, než je pokles v pobřežních městech,“ sdělil doktorand z univerzity Virginia Tech Leonard Ohenhen.
Spory mezi Čínou a Filipínami v Jihočínském moři jsou stále vyhrocenější:
Možné důsledky propadu půdy poznala centrální Čína před třemi lety. Čínskou provincii Che-nan zasáhly rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 33 obětí.
Ve městě Čeng-čou uvěznila voda obyvatele v metru. Během jedné hodiny zde napršelo více než dvacet centimetrů vody. Lidé museli stát na sedačkách, aby se neutopili, a i tak jim voda sahala k hrudníku. Záchranáři museli z metra evakuovat stovky lidí.