Takové záběry Slunce lidé ještě neviděli. Sonda zachytila déšť, spikule i krajku

Nadpozemsky vypadající jevy na Slunci zachytila zblízka sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA). Na komentovaných záběrech agentura ukázala, co se děje na povrchu hvězdy, a jak úkazy, jako například koronální déšť či spikule, postupují do tamní atmosféry. Vědci se domnívají, že podobné pozorování jim může pomoci vyřešit dlouholetý paradox ve sluneční fyzice: sluneční atmosféru žhavější než povrch.

Sonda před Sluncem. Ilustrační snímek.

Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila snímky povrchu Slunce, které sonda Solar Orbiter pořídila loni na podzim. Technologie zachytila přechod spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Na záběrech odhaluje několik jedinečných úkazů.

V komentovaném videu vědci uvedli, že nejjasnější místa na snímcích dosahují teploty kolem milionu stupňů Celsia. Chladnější oblasti jsou tmavší, jelikož pohlcují záření. Dále upozornili na takzvaný koronální mech. Jedná se o jasně zářící plyn, který vytváří na Slunci vzory podobné jemné krajce.

Záběry Slunce, které pořídila sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury:

„Obvykle jej je možné spatřit v okolí základny velkých koronálních smyček, jež jsou příliš horké, nebo slabé, a proto je nelze vidět při zvoleném nastavení přístroje,“ vysvětlili astronomové z ESA.

Na obzoru na Slunci sahají od sluneční chromosféry až do koróny jehlice plynu, takzvané spikule. Ty mohou dosahovat výšky více než deseti tisíc kilometrů. Tyto dlouhé a široké výtrysky plazmatu mají nanejvýš desetiminutovou životnost. Poté pravděpodobně část hmoty dopadne zpět na povrch, zatímco zbytek se rozplyne.

NASA vyslala k Slunci sondu, která má pořídit další záběry zblízka:

Uprostřed snímku je možné zahlédnout malou erupci. Odborníci podotkli, že ačkoli je tento úkaz v porovnání s ostatními událostmi malý, je stále větší než Země.

Vlevo je pak viditelný i koronální déšť, který má nejspíš méně než deset tisíc stupňů Celsia. I proto je zobrazený tmavě oproti koronálním smyčkám na pozadí dosahujícím až milionu stupňů. Déšť tvoří shluky plazmatu o vyšší hustotě, které vlivem gravitace padají zpět ke Slunci.

Rozluštění sluneční záhady

Astronomové byli z výsledku nadšení. „Je to opravdu nádherné,“ obdivoval záběry pro deník The Guardian sluneční fyzik a vědecký pracovník projektu Solar Orbiter David Long z Dublin City University.

Snímky zachycující nezvyklé a stále se měnící scenérie mohou podle vědců pomoci vyřešit otázku, proč je sluneční atmosféra více než 150krát žhavější než povrch. Odborníci původně očekávali, že koróna bude chladnější, což by bylo přirozené vzhledem k větší vzdálenosti od zdroje tepla, kterým je jádro.

Sonda agentury ESA spatřila i slunečního hada:

„Musíme zjistit, kolik energie produkují, a zda to stačí k ohřátí atmosféry na pozorovanou úroveň,“ řekl Long.

Mise, která začala v roce 2020, tedy nadále pokračuje. Příští rok má sonda poskytnout první pohledy na dosud neprobádané severní a jižní póly Slunce.

Evropské zkoumání vesmíru

ESA ve spolupráci s NASA pozoruje i další vesmírné zajímavosti. Nedaleko Země nalezla spícího obra, tedy černou díru, o které vědci dosud nevěděli.

Slunce může ohrozit dění na Zemi:

Dříve vědci zpozorovali kvasar zářící jako pět set bilionů Sluncí. Astronauti také vyfotili vzácného červeného skřítka. Evropská agentura ukázala též barevné snímky vesmíru z mise Euclid.