Slibovali 170 kilometrů dlouhý mrakodrap v poušti. Nesehnali peníze, nakonec bude mít jen 2,4 km
V roce 2017 odstartoval v Saúdské Arábii projekt NEOM | Jeho součástí měl být 170 kilometrů dlouhý „mrakodrap“ | Po sedmi letech nestojí skoro nic a plány se značně redukují
Slibovali 170 kilometrů dlouhý mrakodrap v poušti. Nesehnali peníze, nakonec bude mít jen 2,4 km
Psal se 24. říjen roku 2017 a saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán na konferenci Future Investment Initiative v Rijádu oznámil plány na vybudování futuristického megaměsta. Projekt NEOM (neo znamená nový, M představuje „Mostaqbal“, v arabštině „budoucnost“) se měl stát bránou do budoucnosti, ve které se bude snoubit nový způsob života, strategická poloha, malebná příroda, krásné počasí, inovace a nejmodernější technologie.
„Říkám lidem, že ti, kteří neumějí snít, by s námi neměli jednat nebo vstupovat do NEOMu. Vítáme snílky, kteří dokážou vstoupit do nového světa.“ uzavřel princ svůj proslov na konferenci.
Iniciativa vzešla ze saúdské Vize 2030, což je plán na snížení závislosti Saúdské Arábie na ropě, diverzifikaci ekonomiky a rozvoj odvětví veřejných služeb. Podle původních plánů měla být první fáze projektu dokončena do roku 2025, už v roce 2024 ji měli začít navštěvovat turisté.
Zrodil se projekt NEOM
NEOM měl velké ambice – tvůrci projektu chtěli přilákat kreativní a talentované mozky a umožnit jim, aby pomocí nejrůznějších technologií vytvořili nové město inspirované představivostí. Kromě toho bylo cílem přilákat od místních a mezinárodních bank investice ve výši 500 miliard dolarů a vytvořit město, které bude nejefektivnějším, nejšťastnějším, nejbezpečnějším a nejzdravějším místem pro práci a život.
Na oficiálních stránkách byl NEOM popisován jako „nejambicióznější projekt na světě, aglomerace nebývalého rozsahu tvořená mnoha městy fungujícími jako nezávislá ekonomická zóna postavená roboty, s dopravou realizovanou chytrými auty, neomezenými zdroji, který se měl stát Mekkou inženýrů a snílků v oblasti robotiky a solární energie.“ Jeho součástí měl být například plovoucí průmyslový komplex, globální obchodní centrum, několik turistických letovisek a lineární město poháněné obnovitelnými zdroji energie
Pro vznik nového města byla vybrána obrovská plocha volné půdy v severozápadní oblasti Saúdské Arábie. Lokalita, kde měl NEOM vzniknout, tvoří hory, dlouhé pláže, poušť a úžasná příroda. Vše se mělo začít budovat od nuly, bez toho, aby se využívaly obvyklé postupy pro stavbu velkoměst. Právě to byla jedna ze základních vizí korunního prince – město, které bude úplně jiné než všechna dosavadní města.
Ideální lokalita
Pro tyto účely byla zvolena strategická lokalita u Rudého moře v sousedství krásného Akabského zálivu a v blízkosti Suezského průplavu, kudy vedou důležité námořní trasy. Oblast nabízí nedotčenou přírodu, dramatické pozadí hor, které jsou v zimě pokryty sněhem, pobřeží s nedotčenými plážemi a korálovými útesy, několik velkolepých ostrovů, poušť, relativně mírné teploty a vánek od Rudého moře.
Lokalita s rozlohou 26 500 km2 měla nabídnout 500 kilometrů písčitých pláží. Celá aglomerace se měla rozkládat na území Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie. Tato strategická poloha měla umožnit vznik globálního centra, které mělo propojovat Asii, Evropu a Afriku.
Jistou zajímavostí je, že na rozdíl od Saúdské Arábie egyptská a jordánská média nezveřejňovala žádné plány týkající se projektu NEOM. To vyvolalo otázky, zda jsou sousední země opravdu ochotné spolupracovat.
Slunce a vítr – co víc si přát?
Oblast pro budování NEOMu je považována za jednu z nejlepších lokalit na Blízkém východě. Je bohatá na přírodní zdroje, počínaje nerosty a konče plynem a ropou. Dle předběžných odhadů by se v této oblasti dalo vytěžit až 200 000 barelů ropy.
Další výhodou je slunečné, ale přitom větrné podnebí. Podle jednoho z investorů – předsedy a generálního ředitele japonské SoftBank Group Corp Masayoshiho Sona – měly solární zdroje (20 MJ/m²) a rychlost větru (v průměru 10,3 m/s) umožnit využívání výhradně obnovitelné energie. K výrobě solárních panelů měl být používán křemík získávaný z písku rozsáhlé saúdské pouště.
V úvodní fázi se v projektu angažovalo pět osobností, které se počítají mezi nejbohatší lidi na světě:
- Korunní princ Mohammed bin Salmán,
- předseda představenstva a generální ředitel japonské společnosti SoftBank Group Corp. Masayoshi Son,
- předseda a spoluzakladatel skupiny Blackstone Group Stephen A. Schwartzman,
- generální ředitel společnosti Boston Dynamics Marc Raibert,
- bývalý předseda představenstva a generální ředitel společnosti Arconic Alcoa Inc. a Siemens. AG. Klaus Kleinfeld.
Futuristické město
Zájem Saúdské Arábie o technologický vývoj odráží skutečnost, že se tu humanoidní robot Sophia stal historicky prvním robotem, který má oficiálně saúdskou státní příslušnost a je uznáván jako saúdský občan. Tuto událost doprovázel značný zájem médií.
NEOM se měl stát prvním městem, kde bude více robotů než lidské populace. Mělo to vypadat jako ve vědeckofantastických filmech z budoucnosti, kde roboti slouží lidem a vykonávají všechny potřebné činnosti. Masayoshi Son na konferenci vysvětlil, že díky využití robotů bude život lidí v tomto městě lepší a šťastnější, když budou mít čas na to, na čem skutečně záleží.
Investor a generální ředitel firmy Boston Dynamics Marc Raibert při té příležitosti popsal, jak budou roboti využíváni při stavbě města, jeho osídlování a provádění nejrůznějších služeb. Roboti v jeho vizi měli například pomáhat při zajišťování bezpečnosti a doručování balíčků.
Technologie budoucnosti se měly používat prakticky všude – v dopravě, pěstování a zpracování potravin, zdravotnictví i internetové konektivitě. Dopravu měly zajišťovat autonomní dopravní prostředky a osobní drony, přičemž ulice města měly mít samostatné pruhy pro cyklisty a chodce. Všem a všude mělo být dostupné vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu a svou roli ve městě budoucnosti měla pochopitelně hrát i umělá inteligence.
Pak to začalo skřípat
Asi jste si všimli, jak moc jsem v předchozím textu používal podmiňovací způsob. Měl být, plánovalo se, cílem bylo… Velice záhy se totiž vyrojily otázky ohledně ekonomické stránky celého projektu. Důvodem byl zejména pokles cen ropy a z ní vyráběných produktů. Odborníci i laická veřejnost se ptali, zda není rozumnější rozvíjet stávající města a jejich infrastrukturu než budovat úplně nová města takříkajíc na zelené louce (nebo v poušti, jako v tomto případě).
Steffen Hertog z London School of Economics již v roce 2017 varoval, že se NEOMu nepodaří přilákat soukromé investory, protože nemají dostatek informací a potřebují znát mnohem více podrobností, než jaké tehdy byly zveřejněny.
Odhadované náklady projektu přesahovaly 500 miliard dolarů. V lednu roku 2019 saúdská vláda oznámila, že založila uzavřenou akciovou společnost NEOM, která je plně vlastněna Veřejným investičním fondem a věnuje se výhradně rozvoji ekonomické zóny NEOM.
Záběry z videa OT Sky
Saúdská Arábie si původně kladla za cíl dokončit hlavní části projektu do roku 2020 a v roce 2025 pokračovat v rozšiřování, nicméně plány se zpozdily. Do července 2022 byly postaveny pouze dvě budovy a většina oblasti zůstala holou pouští.
Lineární město The Line
V lednu 2021 byla představena jedna z nejzajímavějších částí projektu – lineární město The Line, které mělo být 170 kilometrů dlouhé a 200 metrů široké. Mělo se rozprostírat od impozantních hor přes inspirativní pouštní údolí až k Rudému moři.
V červenci 2022 byl projekt upraven tak, že místo několika nezávislých budov usazených na lineárním půdorysu měla vzniknout pouze jedna souvislá struktura se skleněnou zrcadlovou fasádou, která na pohled vypadala jako horizontálně položený mrakodrap.
Ve městě bez automobilů mělo na ploše pouhých 34 km² žít až devět milionů obyvatel, kteří měli mít v rámci docházkové vzdálenosti do pěti minut k dispozici veškeré zboží a služby. Dopravu napříč městem měl zajišťovat rychlovlak, který by zvládl cestu z jednoho konce na druhý za 20 minut.
Kontroverze
Kvůli plánovanému městu bylo nutné přestěhovat asi 20 000 lidí. V dubnu 2020 zveřejnil aktivista Abdul Rahim al-Huwaiti na internetu videa, v nichž oznamuje, že se saúdské bezpečnostní síly snaží jeho a další příslušníky kmene Howeitat vystěhovat z jejich historické domoviny, aby uvolnili místo pro The Line.
Později byl zastřelen saúdskými bezpečnostními silami, které tvrdily, že na ně střílel. Tuto verzi událostí později zpochybnil londýnský aktivista za lidská práva a člen kmene Howeitat Alya Alhwaiti, podle něhož al-Huwaiti nevlastnil žádné střelné zbraně.
V roce 2020 byli zatčeni tři muži (jeden z nich byl bratrem Abdula Rahima al-Huwaitiho) za to, že se postavili proti vystěhování svého kmene. V říjnu 2022 je soud odsoudil k trestu smrti.
V červnu 2020 Salmán podepsal smlouvu v hodnotě 1,7 milionu dolarů s americkou firmou Ruder Finn, která se zabývá vztahy s veřejností a lobbováním, aby čelila kritice a kontroverzím kolem projektu NEOM.
Prudké šlápnutí na brzdu
Počátkem dubna 2024 přišly ze Saúdské Arábie zprávy, které naznačují, že projekt NEOM ani zdaleka nepostupuje tak, jak se předpokládalo. Zatímco plány počítaly s tím, že v „horizontálním mrakodrapu“ bude do roku 2030 žít 1,5 milionu obyvatel, nyní se dle zdrojů obeznámených se situací počítá s méně než 300 000 nájemníky.
Ze stavby dlouhé 170 kilometrů má být do roku 2030 dokončeno pouhých 2,4 kilometrů, tedy jen 1,4 %. Podle neveřejných dokumentů proto nejméně jeden z dodavatelů začal propouštět část pracovníků, které zaměstnával na tomto staveništi. Zástupci společnosti NEOM a královského Fondu veřejných investic se odmítli vyjádřit.
Podle lidí z blízkosti projektu přichází razantní omezení The Line v době, kdy královský státní investiční fond ještě neschválil rozpočet společnosti NEOM na letošní rok. To naznačuje, že finanční realita astronomických investic začíná vyvolávat obavy na nejvyšších úrovních saúdské vlády.
Práce na dalších částech širšího projektu NEOM však nadále pokračují. Například letos má být otevřen ostrov v Rudém moři, který se promění v luxusní turistickou destinaci Sindalah. Termíny některých dalších projektů však budou odloženy až za rok 2030.
Zatím největším úspěchem se tak stal rozvoj projektu za více než 8 miliard dolarů na výstavbu solárních a větrných elektráren, které budou využívány k výrobě zeleného vodíku. Království doufá, že se mu podaří stát se jedním z největších světových výrobců tohoto paliva.
Přečtěte si také: