Radovan (21): Táta mě nutí usmířit se s prarodiči. Ti dva si ale potom, co naší rodině provedli, žádný respekt nezaslouží
Radovan (21): Táta mě nutí usmířit se s prarodiči. Ti dva si ale potom, co naší rodině provedli, žádný respekt nezaslouží
Radovanovi prarodiče se k jeho části rodiny nikdy nechovali hezky. Od dětství s nimi nemá vztah, ale nyní, kvůli nemoci, si jeho rodina přeje, aby kontakt obnovil. Radovan má ale pocit, že nikomu nic nedluží.
Můj táta nikdy neměl s rodiči dobrý vztah. Vždycky preferovali jeho staršího bratra a táta si na ně stěžoval. Pokaždé, když jeho bratr dostal nějaký dar nebo kus dědictví, se na rodiče usmíval a doma si pak vybíjel zlost na zahradě.
Julie (63): Třicet let jsem si odpírala věc, kterou jsem tolik milovala. Až po šedesátce konečně žiju svůj sen
Táta se několik let s rodiči vůbec nestýkal
Stejně to moji prarodiče měli i s vnoučaty. Moje sestřenice vždycky dostaly nové drahé hračky. Já maximálně nějaké, které už nechtěly nebo nad nimi ohrnuly nos. Asi nemusím zacházet do detailů toho, jak moc jsem byl použitými holčičími hračkami jako kluk nadšený.
Po nějakém skandálu s dědictvím po smrti prababičky se s nimi můj otec na spoustu let přestal stýkat. Vůbec mi to nevadilo. Svoje druhé prarodiče jsem měl rád a oni mě. Od nich jsem nedostával žádné použité dárky.
Elena (40): Celý život jsem bolestně postrádala prarodiče. Možná proto přátele a partnery hledám mezi seniory
Táta přišel s tím, aby se rodina usmířila
Nedávno se můj táta dozvěděl, že jeho otec je těžce nemocný a nevypadá to s ním dobře. Rozmlouval jsem mu to, ale i tak se sebral a jel rodiče navštívit, aby se na tátu podíval. Vrátil se úplně zdrcený, protože se ukázalo, že mu babička volala jen proto, aby ho poprosila o peníze. Táta totiž nakonec v životě dokázal víc než protežovaný strýc, ze kterého se stal úplný ubožák.
Táta jim ale odmítl dát peníze, pokud se nebudou snažit napravit vztah s jeho rodinou. Dal jim ultimátum, které nemohli odmítnout, protože potřebovali peníze na dědovu léčbu. Dohodli jsme se na společném obědě a byla to katastrofa.
Babička s dědou přijeli do restaurace, jako by jim měla patřit. Očekávali, že se kolem nich bude běhat. Když jsem se naproti nim posadil a pozdravil je, ani jeden mi neodpověděl. Když jsem si postěžoval, babička se na mě utrhla: „Hochu, takhle se neukazuje respekt k prarodičům. Máš přijít a slušně pozdravit a ne hulákat přes stůl. Za to všechno, co jsme pro vás udělali, si zasloužíme respekt.”
Jitka (30): Můj manžel vůbec neumí vařit. Nemám to srdce říct mu, že jeho nedělní obědy se nedají jíst
Táta mě nutí se prarodičům omluvit
Šíleně jsem se naštval. Chtěl jsem na ni vyjet a od plic jí říct, co si myslím o tom, co dělali nebo nedělali pro naši rodinu, ale uklidnil jsem se kvůli tátovi. Zůstal jsem na oběd a potom bez rozloučení odešel.
Nicméně od toho dne babička usurpuje tátu a vyptává se ho, proč s nimi nemluvím a proč, když on tak moc chtěl, aby se rodinné vztahy napravily, se já nesnažím. Vysvětlil jsem mu to, on můj postoj chápe, ale i tak mě nutí, abych jim zavolal, omluvil se za své chování a sem tam s nimi byl v kontaktu.
Další příběhy ze života →
Kamil (43): Tátu jsem dlouhé roky skoro neznal, spojit nás dokázala až mámina smrt. Pak ale přišla další rána osudu
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].