Přejde EU na válečný rozpočet?
Evropská unie, ilustrační fotografie
Konflikt se rozhořel téměř na hranicích EU, hospodářství zpomaluje a celoevropské volby hrozí vážně otřást jejím základem. EU se tak nyní chystá na svůj největší souboj: boj o financování.
Ve 27členném bloku má podle deníku Politico málokterá věc tak politický náboj jako vyjednávání o sedmiletém rozpočtu, jehož hodnota se pohybuje v řádech bilionů eur. S narůstajícím tlakem ze strany agresivního Ruska a rostoucím globálním napětím od Gazy po Tchaj-wan, které narušuje pocit stability v Evropě, se požadavky na to, aby EU řídila své investice tak, aby posílila její pozici v konfliktech, stávají stále naléhavějšími.
“Rozpočet je politika vyjádřená v číslech,” zdůraznil Johannes Hahn, evropský komisař odpovědný za tento proces.
Alespoň prozatím se politické diskuse v EU točí převážně kolem tématu války. Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 výrazně změnila dynamiku, zejména v kontextu přístupu k financím. Nicméně není zcela jasné, zda bezpečnost by měla být prioritou pro výdaje bloku.
Johannes Hahn, evropský komisař zodpovědný za tento proces, spustí debatu, která pravděpodobně bude pokračovat v příštích třech a půl letech, když v pondělí uspořádá konferenci v Bruselu. Přiláká vedoucí představitele a úředníky z celého bloku i mimo něj.
Klíčové otázky, které je třeba do konce roku 2027 zodpovědět, zahrnují: Jak budou získány finanční prostředky? Kolik by mělo být alokováno? Kdo má mít pravomoc nad jejich využitím a na co by měly být použity? Měly by být vládám poskytnuty finanční prostředky bez omezení, nebo s podmínkami?
I když to vše zní jako vyčerpávající úkol, úředníci se už teď cítí unaveně a znepokojeně. „Musíme začít diskutovat, aniž bychom otevírali skříň s pandorou,“ řekl jeden vysoký diplomat EU, který kvůli citlivosti tématu hovořil pod podmínkou anonymity. Ale začít musíme.
V pozadí Evropské komise v Bruselu se vedou diskuze o rozpočtu, kde se objevuje požadavek na větší finanční injekci, než jsou členské země ochotny poskytnout. Zatímco někteří, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podporují zdvojnásobení rozpočtu EU, fiskálně konzervativní země z severní Evropy, označované jako “šetrní”, se staví proti tomu.
Existují návrhy na zavedení nových celoevropských daní, jako je daň z uhlíkových emisí a zisků nadnárodních společností, aby se získaly další finanční prostředky. Nicméně země severní a východní Evropy se staví proti těmto snahám, obávajíce se, že by to mohlo posílit centralizaci moci v EU a omezit pravomoci národních vlád.
Trvalo celosvětovou pandemii a velký ekonomický propad v roce 2020, aby přesvědčily Německo a Nizozemsko, aby prolomily dlouholeté tabu vydávání společného dluhu EU a vytvořily hrnec peněz stojící mimo rozpočet. Komise tento krok prodala jako jednorázový, aby se vypořádala s nejvážnější recesí v poválečné éře – několik států však nyní chce tento model replikovat a nakupovat zbraně pro Ukrajinu.
Dříve skeptické země, jako jsou pobaltské státy, například Estonsko, nyní podporují francouzské návrhy na vydání tzv. eurobondů k posílení obrany Kyjeva. Nicméně naráží na odpor ze strany tradičních odpůrců.
Nizozemský premiér Mark Rutte v březnu oznámil, že jsou proti vydávání eurobondů na obranu, obávajíce se posunu moci směrem k Bruselu.
Kromě toho bude muset Komise také najít nové peníze na splacení úrokových sazeb za svůj postpandemický společný dluh a připravit půdu pro největší vlnu rozšíření za posledních 20 let.
Lídři již předkládají nápady na klíčové otázky, jako je budoucnost zemědělských dotací bloku nebo dopad přistoupení Ukrajiny na financování chudších regionů.