Podíl krajů na sdílených daních zřejmě do tří let vzroste o 11,2 miliardy Kč
Praha – Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd. Počítá s tím novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes schválila vláda. S návrhem nesouhlasí Moravskoslezský a Ústecký kraj a Praha, obávají se poklesu svých příjmů.
Moravskoslezský krajský úřad
Rozdělení se týká inkasa daně z přidané hodnoty (DPH) a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Podíl krajů na daních poroste postupně, v příštím roce dosáhne 9,95 procenta, o rok později 10,11 procenta a od roku 2027 bude 10,26 procenta. Ve finančním vyjádření to bude v příštím roce znamenat zvýšení příjmů krajů o 7,2 miliardy korun, v následujících dvou letech vždy o dvě miliardy korun. Návrh vychází z většinové dohody v Asociaci krajů ČR (AKČR), ještě ho musí schválit Parlament.
Kromě zvýšení podílu krajů na sdílených daní řeší novela také rozdělování peněz mezi jednotlivé regiony. Dosud se výnos daní rozděloval podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se budou podíly každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, kdy 40procentní váhu bude mít počet obyvatel kraje, 20procentní váhu délka sinic druhých a třetích tříd a 13procentní váhu rozloha kraje. Dál bude výpočet zohledňovat počet obcí v kraji, počet výjezdových základen záchranné služby, počet urgentních příjmů v krajských nemocnicích a počet žáků a studentů škol zřizovaných kraji. Pro Prahu budou kritéria upravená vzhledem k jejímu specifickému postavení.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) změna znamená zlepšení proti dosavadnímu systému. “Nový systém je bezesporu lepší a spravedlivější než stávající,” řekl po jednání vlády. Podle něj se také sníží byrokracie spojená s každoročním uzavíráním smluv ohledně dotací na silnice druhých a třetích tříd.
V AK ČR návrh rozdělování peněz podpořilo 11 regionů, tři byly proti. Výhrady měly zejména zejména Moravskoslezský a Ústecký kraj, které se obávají snížení svých příjmů.
“Budu se snažit to zvrátit na půdě Poslanecké sněmovny. Myslím si, že ten návrh je špatný, je to politická dohoda, která jde velmi otevřeně proti Moravskoslezskému a Ústeckému kraji,” řekl ČTK moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). Kraj by podle něj přišel zhruba o 800 milionů korun ročně.
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) dnes uvedl, že změna negativně dopadne na strukturálně postižené regiony. Podle něj se odebrání čtyřmiliardové dotace na údržbu silnic druhých a třetích tříd podepíše na hospodaření regionu. “Máme spoustu mostů, které potřebujeme opravit. Budeme to platit z rozpočtu, přitom ty peníze potřebujeme na sociální věci,” řekl Schiller.
Rovněž Praha s návrhem nesouhlasí, podle radního pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) přijde o jednu až 1,3 miliardy korun. Omezení to podle něj bude znamenat v dopravě, sociální oblasti nebo školství. “Bude to znamenat například to, že do škol budeme přijímat primárně pražské děti a žáky a na mimopražské se už nebude muset dostat,” řekl Kovářík.
Stanjura očekává, že ve Sněmovně se o normu nepovede velký boj, protože ji v AK ČR podpořili i hejtmani z opozičních stran. Podle něj by bylo vhodné zákon schválit do konce roku, aby nové vedení krajů už mohlo připravovat rozpočty s ohledem na nový způsob rozdělení daní.
Novela zákona také stanovuje, že se pro výpočty rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale i mezi obce bude nově využívat údaj o počtu obyvatel ze základních registrů, nikoli od Českého statistického úřadu. S takovou změnou nesouhlasí menší obce, podle nich zvýhodňuje největší města. Podle předkladatelů jsou ale data z registru přesnější.