Pálení čarodějnic se komplikuje. Platí zákaz rozdělávání ohně

Pálení čarodějnic

V Praze dnes začal kvůli výstraze meteorologů před nebezpečím požárů platit zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou parky, lesní porosty, zahrady či lesoparky. Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, ani na zahradách.

Praha zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech vydává automaticky v případě výstrah meteorologů. Zákaz rozdělávání ohně platí také v sousedním Středočeském kraji. Opatření se ale nevztahuje na soukromé akce na zabezpečeném místě, pokud nejde o spalování na volném prostranství a ohniště je dostatečně ohraničeno a zajištěno proti přenosu požáru větrem.

Pálení čarodějnic je tradiční rituál, který se koná v některých evropských zemích, zejména v českých zemích, Německu, Švédsku, Finsku a dalších. Tento rituál je spojen s oslavou Walpurgisnacht nebo Valpuržiny noci, která se slaví 30. dubna, ačkoli někdy může být spojena i s oslavou prvního máje, známého také jako Svátek práce.

Historie tohoto rituálu sahá hluboko do minulosti a je spojena s pohanskými tradicemi, křesťanskými svátky a folklórem. Ve středověku bylo pálení čarodějnic spojováno s pověrami o čarodějnictví a čarodějnických procesech, které se v té době často konaly. Lidé věřili, že právě v noci Walpurgisnacht se čarodějnice scházejí s ďáblem na horských vrcholech, aby slavily sabat a prováděly temné činy. Pálení ohně mělo sloužit k ochraně před jejich zlými silami.

Symbolika pálení čarodějnic je bohatá a různorodá. Ohně, které se v tento den rozpalují, symbolizují čistotu a obnovu, zároveň však i očištění od zla a temnoty. Lidé věřili, že plameny ohně mají moc odvrátit čarodějnické kletby a ochránit je před zlými duchy.

Dnes je pálení čarodějnic spíše folklórní událostí spojenou s oslavou jara a příchodem teplých měsíců. Lidé se scházejí kolem ohňů, tančí, zpívají a veselí se. Na některých místech se konají i tradiční obřady, jako je skákání přes oheň nebo různé soutěže a hry.