Monika Absolonová o Bartošové: Role v Drákulovi jí seděla, byla v ní šťastná

Odchod zpěvačky Ivety Bartošové 29. dubna 2014 zasáhl mnoho jejích kolegů. Jedním z nich byla i zpěvačka Monika Absolonová, se kterou se Iveta potkávala na mnoha akcích a zpívala s ní také v muzikálu Dracula. Ten se teď opět vrací na scénu. Místo Ivety už ale bude zpívat Adrianu Eva Burešová.

Iveta Bartošová v muzikálu Drákula.

Jak na Ivetu Bartošovou vzpomínáte?

Hrály jsme spolu poměrně dlouho, dokonce jsme spolu seděly vedle sebe v šatně. Pamatuju si, když přišla, že bude Adrianu hrát. Byla tehdy po mateřské, Artur byl ještě malinký.

Rozhovor s Ivetou Bartošovou o muzikálu Dracula:

Jak jste spolu vycházely?

Byla moc milá. Myslím, že jí ta role seděla a že si ji užívala. Je škoda, že odešla. Vůbec nemůžu uvěřit, že už je to deset let. Strašně to letí. Neuvěřitelný!

Alternovala jste se s ní někdy v roli Adriany?

Ne. Zpívala jsem větrnou a hodinovou Nymfu a pak Lorraine, kterou jsem hrála v Čechách i na Slovensku ve všech verzích.

Podívejte se na fotografie ze slavnostní premiéry muzikálu Dracula v roce 2009:

Dracula byl váš první muzikál. Pamatujete si ještě, jak jste se do něj dostala?

Šla jsem normálně na konkurz. (smích) Pamatuju si, že jsem šla na druhé kolo a všechny holky zpívaly Jsi můj pán, včetně mě. Do té doby jsem měla podezření, že mě chtějí na hlavní roli, ale tímto jsem pochopila, že to tak asi nebude. (smích) Nakonec jsem se k té roli dostala, ale až po několika letech. Začínala jsem jako ta zmíněná větrná a hodinová Nymfa a Lorraine jsem začala hrát až v roce 1997, dva roky po premiéře.

Tentokrát vás uvidí i vaši synové. Říkala jste jim, že je to legendární muzikál?

Ještě ne. Řeknu jim to, až se na něj budu připravovat, což bude na podzim. Do té doby mě ještě čeká premiéra Judy a natáčení desky. Ale moc se těším, až Draculu uvidí. Doufám, že budou i odpolední představení.

Monika Absolonová se na nové uvedení muzikálu těší:

Monika Absolonová

Umíte si představit, že roli Lorraine budete zpívat i za dalších patnáct let?

Myslím, že bych ji asi zazpívala… Otázkou je, jak budu vypadat. (smích)

Na začátku tiskové konference jste si dělali legraci, že část souboru už má endoprotézy apod. Bavíte se tím občas i v šatně?

Když mi Olda zavolal, jestli nechci zase zpívat Lorraine, bylo to porpvé, co jsem mu řekla: “Hele, ale mám tam hrát dvacetiletou, to už mi fakt není. Bude mi za dva a půl roku padesát.” A Olda mi na to odpověděl: “Neboj, z dálky to bude perfektní.” (smích) To mě opravdu rozesmálo a těším se na to. Už přemýšlím, jak ty hokejové haly oběhám.