Žijte pomalu a oslavujte nudu! Nový fenomén budete milovat
Žijte pomalu a oslavujte nudu
Máme to vryté do DNA. Nultá léta produkovala jeden film za druhým, jejichž protagonistky byly krásné dívky s významnou prací ve velkém městě. Tyto tituly se podílely na idealizaci hustle kultury, která má městský život pod palcem dodnes. Lidé ale začínají toužit něčem jiném. Něčem pomalejším.
Žijete rychle nebo pomalu?
Přesněji řečeno – žijete v souladu se svými hodnotami? Dnešní (západní) společnost klade důraz na produktivitu, na monetizaci svého času. Podle současného slovníku být zaneprázdněný znamená být úspěšný, důležitý. Jen tak je žena hodna dnes už kontroverzního označení girlboss. Zvýšené tempo moderního života lze číst z rychlosti konzumu materiálna a hypnotizujících algoritmů. Téma vyhoření je běžnou součástí konverzací jako varovné – ale něčím osvobozující – světlo na konci tunelu. Jako kdyby jediný způsob, jak se vymanit ze společenského tlaku na výkon, bylo narazit na limit svého těla. Na protest neustálého spěchu vznikl trend, který tiše nabírá na síle, trend, který oslavuje pomalost.
Není trend jako trend
V éře sociálních sítích připisujeme trendům povrchnost a pomíjivost. Přesto je třeba si společenských trendů všímat, zrcadlí totiž touhy a priority veřejnosti. V tomto případě obzvlášť. Důraz na zpomalení začalo veřejně klást kontrakulturní hnutí už v osmdesátých letech, když se v Římě slavnostně otevřela první pobočka McDonaldu. Tamní skupinka aktivistů vytvořila hnutí Slow Food, které připomínalo důležitost regionálních kulinářských tradic. Postupně se touha po nahrazení rychlé pomalým rozšířila do dalších aspektů života. A v době, která by se dala označit za zlatou éru hustle kultury, sílí i její kritika. Ta říká, že rychle nutně neznamená lépe.
Podstata pomalého života
Podstata pomalého života spočívá v jeho jednoduchosti: jde o to žít cíleně, vědomě a tempem, které umožňuje ocenit přítomný okamžik. Vypnout autopilota a vyklidit si prostor pro tady a teď i pro občasnou nudu. Žít pomalu neznamená žít bez povinností a nerozvíjet se; je to spíše rekalibrace priorit, přehodnocení toho, co je v našem životě skutečně důležité. To souvisí s odklonem od materialismu a šetrnějším hospodařením. Pozitivně se to podepíše pravděpodobně i na vašich vztazích.
Vizuálno nad opravdovostí
Recyklované verzi trendu #slowliving vdechly život především sociální sítě. Pod zmíněným hashtagem naleznete vizuálně atraktivní obsah, který vybízí ke zpomalení. Videa jsou často zaměřená na každodenní činnosti jako je stlaní postele, vaření či praní, které podkresluje uklidňující hudba. Budí tedy dojem, že se jedná o konkrétní typ estetična, které si uživatelé na krátkou chvíli osvojili, aby se svezli na vlně popularity. Videím a celému trendu pak ale ubývá na opravdovosti, což je škoda, protože jeho myšlenka opravdová je. Trend, hnutí, jakkoliv jej chcete nazvat, se dívá dovnitř, mluví o vnitřním nastavení, které zůstane naživu navzdory tomu, že nás algoritmy začnou krmit něčím novým.
Jak tento fenomén pojmete vy?
Co videa na sociálních sítích svému diváctvu už většinou nepředají, je fakt, že žít pomalu – tedy žít v souladu se svými hodnotami – vypadá u každého jinak. Tento trend vám neříká, že musíte bydlet na venkově a zanevřít na technologie. Dokonce se ani nevylučuje s touhou po kariéře. Pouze vytváří prostor pro nudu (kterou náš mozek potřebuje) a pro činnosti, které vás dělají šťastnými, i když na ně třeba ve své nynější rutině nemáte čas. Počítá i s tím, že se tyto činnosti a vaše priority mohou v průběhu času měnit. Dává volný průchod nedokonalosti, své i ostatních. Technologiím přisuzuje roli sluhy, nikoli pána. A především – vymezuje se proti stereotypní představě úspěchu a tlaku se za ním neustále hnát.
Zdroj: slowlivingldn.com, ELLE.com