Zelení mužíčci? Ne. Mimozemský život by mohl mít jinou barvu, než se myslelo
Život ve vesmíru může být purpurový, nikoliv zelený. Podle nové vědecké studie může za zbarvení specifická bakterie, která byla velmi rozšířená a důležitá v počátcích Země a kterou lze najít dodnes. Astronomové získali i data, která pomohou vesmírným dalekohledům s hledáním mimozemského výskytu mikroorganismů.
Purpurová planeta. Ilustrační snímek
Důkazem mimozemského života může být purpurová barva. Podle nové studie by to znamenalo, že planety ve vesmíru obývá bakterie, která nejspíš byla hojně rozšířená na počátku Země, než začala fotosyntéza rostlinného typu.
„Purpurově zbarvené bakterie mohou přežívat a prosperovat v různých podmínkách,“ sdělila serveru ScienceAlert astrobioložka Lígia Fonseca Coelhová z Institutu Carla Sagana na Cornellově univerzitě, která se na výzkumu podílela. Dodala, že se tím stávají hlavním uchazečem o vytvoření života na mimozemských planetách.
Objev vodní planety, na které by mohl být mimozemský život:
„Je nutné vytvořit databázi známek života, abychom je nepřehlédli, pokud nevypadají přesně jako na Zemi,“ napsala spoluautorka výzkumu a ředitelka Institutu Carla Sagana Lisa Kalteneggerová.
Červený trpaslík
Ačkoliv název připomíná kultovní britský komediální seriál, v astronomii se jedná o nejrozšířenější hvězdy v Mléčné dráze (až 75 procent). Jsou menší než Slunce, rudější a vyzařují méně tepla a světla.
Takzvané proteobakterie by se v Mléčné dráze nejpravděpodobněji mohly vyskytovat na chladnějších planetách obíhajících kolem červených trpasličích hvězd. Rudá tělesa vyzařují infračervené záření, čímž vytváří nejpříznivější podmínky pro unikátní fotosyntézu. Vědci vycházejí ze známých faktů o proteobakteriích vyskytujících se na Zemi, které mají schopnost získávat energii ze Slunce.
„Na jiných planetách by přitom nesoutěžily o energii s rostlinami, řasami i jinými bakteriemi,“ doplnila pro LiveScience Coelhová.
Mimozemský život by mohl být purpurový:
„Purpurová je nová zelená. Nyní právě musíme otevřít oči, abychom odhalili fascinující světy,“ prohlásila Kalteneggerová.
Hledání mimozemského života
Astronomové ve studii zveřejněné v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters uvedli, že lidé nyní mají nástroje umožňující hledání proteobakterií ve vesmíru.
Ke snadnějšímu hledání mimozemského života vědci pomocí počítačového výzkumu purpurových bakterií vytvořili detekovatelné biologické podpisy, čímž získali soubor dat, který bude sloužit jako podklad pro teleskopy příští generace.
Pro získání dat důležitých pro hledání mimozemského života vědci provedli výzkum purpurových bakterií:
Vzorky bakterií použitých ve studii Cornellovy univerzity zabývající se výskytem mimozemského života.
Podle serveru Space pro tyto účely budou sloužit Evropský extrémně velký dalekohled, který Evropská vesmírná agentura buduje v Chile, a infračervený teleskop NASA Observatoře obyvatelných světů, jehož provoz by měl začít v roce 2040.
Jako na počátku Země
Před zhruba 2,5 miliardou let začala na Zemi životně důležitá fotosyntéza. Díky ní lidé vědí, že zdejší život je závislý na zeleném barvivu zvaném chlorofyl, čímž rostliny mohou získávat sluneční paprsky a oxid uhličitý pro následnou metabolickou energii, a produkci kyslíku jako vedlejšího produktu.
Vědci vytipovali místa, kde by se mohl vyskytovat mimozemský žívot:
Experti pro server Space však připomněli, že předtím mikroorganismy získávaly energii využíváním slunečního světla pomocí purpurově zbarvené molekuly zvané retinal. Vědci se domnívají, že právě její původ předcházel vzniku chlorofylu. Proto si nyní myslí, že podobným procesem by mohly projít i jiné planety v naší galaxii.
Nicméně pokud by se takové světy podařilo objevit, neznamenalo by to, že by například mohly být obyvatelné pro člověka. Deník The Economic Times uvedl, že při fotosyntéze purpurových bakterií totiž nedochází k produkci kyslíku, jelikož mikroorganismy nevyužívají vodu jako redukční činidlo, ale sirovodík. Po oxidaci pak dochází ke vzniku síry a kyseliny sírové.