Doba plastová: Které potraviny obsahují nejvíce mikroplastů

Mikroplasty

Ve studii publikované v časopisu Environmental Research v únoru 2024 vědci zkoumali běžně konzumované zdroje bílkovin, jako jsou hovězí maso, krevety a další mořské plody, kuřecí prsa a nugety, vepřové maso, tofu a několik rostlinných alternativ masa.

Zdaleka nejvíce plastu obsahovaly obalované krevety (v průměru více než 300 kusů mikroplastů v jedné porci), na druhém místě se umístily rostlinné nugety se 100 kousky mikroplastů v porci. Mikroplasty nejméně kontaminovaná byla kuřecí prsa, následovaná vepřovými kotletami a tofu.

Zdravotní hrozbu ukrývají i jablka a mrkev

Studie z března 2024 odhalila, že u lidí, jejichž krční tepny obsahovaly mikroplasty nebo nanoplasty, byla dvojnásobně vyšší pravděpodobnost infarktu, mrtvice nebo úmrtí z jakéhokoliv jiného důvodu v porovnání s těmi, u kterých mikroplasty nalezeny nebyly.

• Co se týče negativního vlivu na lidské zdraví jsou podle odborníků vůbec nejobávanější nanoplasty. Nanoplasty jsou ještě menší částice (velikost mezi 1 a 100 nm) a vznikají rozpadem mikroplastů. Ty jsou tak malé, že mohou narušovat buněčné procesy a uvolňovat nežádoucí látky (např. bisfenoly, ftaláty, těžké kovy apod.), které poškozují endokrinní systém.
• Ukazuje se také, že plastů nejsou plné pouze zdroje bílkovin. Když je plastová částice dostatečně malá, je podle schopná kořenovým systémem proniknout do stonků, listů, semen a plodů ovoce i zeleniny. To ukázala i studie ze srpna 2020, podle které jsou mikroplasty nejvíce kontaminované mrkve a jablka, nejméně pak hlávkový salát.

Mikroplasty v základních potravinách

Znepokojující zprávou je, že mikroplasty se nacházejí v potravinách, které spoustu z nás dennodenně konzumuje. Příkladem budiž cukr a sůl, přičemž himalájská růžová a černá sůl obsahuje mnohem více mikroplastů než ta mořská, uvádí studie z července 2022. Ke kontaminaci mikroplasty soli dochází během jejich těžby, i při balení a skladování.

• Sáčkový čaj je jednoduchý a rychlý na přípravu, ale v mnoha případech i plný plastů. CNN uvádí, že výzkumníci z McGillovy univerzity v kanadském Quebeku zjistili, že při přípravě čaje z jednoho silonového čajového sáčku se do vody uvolní přibližně 11,6 miliard mikroplastových a 3,1 miliard nanoplastových částic.
• Plasty obsahuje i obyčejná voda v plastových lahvích. CNN také informuje, že podle výsledků studie z března 2024 obsahoval litr balené vody v průměru 240 000 plastových částic ze sedmi druhů plastů, včetně nanoplastů.
• Stranou nezůstává ani celosvětově oblíbená příloha – rýže. Studie Queenslandské univerzity dokázala, že s každými 100 gramy rýže zkonzumujeme 3 až 4 mg plastu, a ještě horší je to v případě její instantní varianty, ve které obsah mikroplastů stoupá na 13 miligramů na porci. Vědci proto doporučují rýži před zpracováváním pořádně propláchnout a vařit ve velkém množství vody.  Tím může snížit kontaminaci plastem až o 40 % (navíc tím snížíte přirozený obsah obsah arsenu).

Jak omezit příjem plastů z potravin?

„Lidé si nemyslí, že se plasty vylučují, ale je to tak,“  řekla v rozhovoru pro CNN Sherri „Sam“ Masonová, ředitelka oddělení udržitelného rozvoje na Penn State Behrend v Erie v Pensylvánii. „Skoro stejně jako se naše tělo neustále zbavuje kožních buněk, i plasty pořád vylučují malé kousky, které se odlamují když například otevřete plastovou krabičku se salátem z obchodu nebo sýr balený v plastu.“

Podle odborníků lze snížit příjem plastů z potravin těmito způsoby:

• Místo vody z plastových lahví pijte vodu z kohoutku, skleněných či nerezových lahví.
• Obecně se snažte kupovat co nejméně potravin balených v plastu a dávejte přednost těm, které jsou uchovány v nádobách ze skla či smaltu.
• Pokrmy ohřívejte spíše na sporáku. Když už se rozhodnete pro mikrovlnnou troubu, tak jídlo neohřívejte v plastové, ale ve skleněné nádobě.