Vondroušová: slzy pod kšiltovkou. Tréma, teď si asi vyslechnu, tušila

PŘÍMO Z LONDÝNA | Už půl hodiny po traumatickém krachu na centrkurtu v 1. wimbledonském kole seděla padlá obhájkyně Markéta Vondroušová před novináři. Kšiltovku posazenou hluboko do čela, pod ní od pláče rudé oči. I během odpovědí se jí slzy vracely. Šokující porážka od Španělky Jessicy Bouzasové (4:6, 2:6), kterou viděl celý tenisový svět, ji zasáhla na komoru.

Zničená Markéta Vondroušová na tiskové konferenci po prohraném zápase prvního kola Wimbledonu

Člověk by si v takové chvíli měl říci: je to jen sport, jednou vyhrajete, jednou prohrajete. Jde to, nebo jste zklamání příliš plná?„Je těžké to teď pobrat... Je to sport, musím to tak brát. Hodně mi můžou pomoct lidi kolem a věřím, že ti moji budou v pohodě. Snad to díky tomu bude trošku lehčí. Teď je ale těžké na to hned zapomenout. Máme strašně moc turnajů, můžu to napravit. Teď si asi vyslechnu pár komentářů, ale budu se snažit zapomenout a makat.“

Co byl největší problém. Slušný výkon soupeřky, tréma, stále bolavá kyčel?„Už od rána jsem byla docela nervózní a nedokázala jsem to setřást. Byla jsem obhájkyně. I když o tom nechcete přemýšlet, tady na to prostě pořád myslíte. Všude tady vidím plakáty a své jméno. Člověk chce vyhrát, ukázat se zase. A tuší, že na tohle všichni čekají. Jenže soupeřka zahrála dobře, kredit pro ni. Já nepředvedla nejlepší výkon. Bylo to těžké po všech stránkách. Ráda jsem se vrátila, ale přála bych si zůstat déle. Nejsem ale první ani poslední, komu se to stalo. Musím to tak brát.“

I Steffi Grafová takový pád coby obhájkyně ve Wimbledonu zažila...„Tak to je dobrý.“ (smutný úsměv)

Před dvanácti dny poraněná pravá kyčel problémem nebyla?„Trošku jsem se bála pohybu, byla jsem pomalejší. Ke konci se už noha zhoršovala. Jak jsem chodila při bekhendu dolů, cítila jsem ji. Ale nemyslím, že by mě bolest extra limitovala. Spíš to byl strach celkově z pohybu. Zranění nemělo velký vliv na výsledek.“

Kdyby šlo o běžný turnaj, nastoupila byste v tomhle stavu?„To bych si rozmyslela víc...“

V první setu jste otočila z 0:2 na 3:2. Ani tehdy neopadla tréma?„Ještě k tomu jsem v tu chvíli měla 15:0 na její servis, ona pak zahrála dva dost slušný míče. Kdybych se v tom gamu chytila ještě víc, možná by to ze mě taky ještě víc spadlo, chytila bych se a hrálo by se mi trošku líp. Nepodávala jsem moc dobře, ale ona mi při výměnách na returnu nedala nic zadarmo. Jak jsem byla nervózní, bylo těžké něco vymýšlet. Hrozně těžké...“

Soupeřka naopak hrála s čistou hlavou a uvolněně tloukla do míčů...„Taky to znám z loňska. Jí se určitě hrálo dobře, předvedla dobrý výkon. Já udělala v gamech vždycky pár lehkých chyb, ale ona si spíš body uhrávala sama. Musím jí dát kredit.“

Teď zapomenout a hurá na OH?„Ano, dám si volno, doléčím nohu a olympiáda. A doufám, že se na Wimbledon vrátím příští rok silnější.“

Wimbledon ONLINE: Propadák Vondroušové, Kopřiva vs. Djokovič

Jaká Mirra?! Jak nemocná Fruhvirtová poslala zázračnou Rusku do stínu