„Petře, neztrapňuj nás před opozicí.“ V hospodaření státu není progres, míní Kalousek
"Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny. Strukturální problém zůstává pořád stejný, neudělali jste s ním nic,“ kritizuje vládu Miroslav Kalousek.
Státní rozpočet skončil v prvním pololetí ve schodku 178,6 miliardy korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. Podle oslovených ekonomů nicméně nelze hovořit o velkém úspěchu. Hospodaření státu ostře okomentoval i někdejší ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. „Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny,“ uvedl.
„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ uvedl ministr Stanjura. „Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ dodal.
Výsledkem se pak pochlubil také premiér Petr Fiala (ODS). „Když jsme v roce 2021 přebírali vládu, slíbili jsme, že snížíme zadlužení naší země. A teď se jasně ukazuje, že se nám to daří plnit. K tomu zároveň rekordně investujeme do infrastruktury i naší bezpečnosti,“ uvedl Fiala na sociální síti X.
ROZHOVOR: „Stárnutí je těžké. Po čtyřicítce každý připomíná rozbombardované město“
Na jeho příspěvek nicméně ostře zareagoval bývalý ministr financí a dlouhodobý kritik hospodaření státu Miroslav Kalousek (TOP 09). „Proboha, Petře, neztrapňuj nás zbytečně před opozicí. Nic z tohoto prohlášení není pravda. Za prvé zadlužení nesnižujeme, zadlužení roste. Za druhé – tohle je po pěti letech první rozpočet, kde nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje, jako pomoc v covidu či kompenzace za energie,“ uvedl Kalousek.
„O tyhle mimořádné výdaje je deficit nižší. Bohužel o nic jiného. Všechny vaše sliby, jak ‚to dáte po Babišovi do pořádku‘, zůstaly nenaplněny. Strukturální problém zůstává pořád stejný, neudělali jste s ním nic,“ dodal Kalousek.
Reálné zlepšení v hospodaření státu nevidí ani hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Na první pohled možná ano, ale když vezmeme v úvahu, že o téměř 36 miliard poklesly dotace do energetiky, tak jsme se příliš vlastně neposunuli. Meziročně je schodek navzdory zvýšení daní nižší jen o téměř tutéž částku, přesněji 36,7 miliard,“ uvedl pro Echo24 Dufek.
Poukázal na to, že se přitom zvýšila daňová progrese u fyzických osob, odbouraly se některé odpočty u daně z příjmu, vzrostlo tzv. sociální pojistné u OSVČ, znovu se zavedlo nemocenské pojištění, navyšovaly se spotřební daně, v platnosti zůstala windfall tax přinášející aktuálně 18 miliard, zatímco loni touto dobou ještě nic. „V tomto světle pak už schodek ve výši 179 miliard korun jako velký úspěch nebo dokonce progres tedy nevypadá,“ dodal Dufek.
PODCAST: Kacíř Jan Patočka: Dvacáté století – válečné, ale nehybné. A my jsme se z nihilismu vymanili?
Šance, že stát dosáhne schváleného deficitu 252 miliard, je stále poměrně velká, mimo jiné díky dividendám. „Považovat však plánovaný deficit ve výši 252 miliard korun za ambiciózní snad ani nejde. Nemluvě o mimorozpočtovém financování Státního fondu dopravní infrastruktury,“ míní Dufek.
„Veřejné finance nejsou připraveny na stárnutí populace“
Analytik České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa hovořil pro Echo24 smířlivěji. „Pan ministr Stanjura má podle mého soudu pravdu, že vývoj státního rozpočtu za první půlrok dává slušnou naději na to, že celoroční plánovaný schodek 252 miliard korun nebude překročen,“ míní Skořepa.
Schodek bude podle něj po očištění o nejrůznější vnější vlivy značit, že česká vláda letos hospodaří podobně jako loni, neboli že úspory v některých částech rozpočtu dosažené skrze loni ohlášený ozdravný balíček budou zhruba vykompenzovány navýšením výdajů nebo snížením příjmů v jiných částech rozpočtu.
„V době, kdy je ze zjevných geopolitických důvodů třeba například navýšit výdaje na obranu, a v roce který předchází parlamentním volbám, jde o vlastně vcelku přijatelný výsledek. Ostatně míra zadlužení českého státu stagnuje, a to na úrovni, která nás drží hluboko pod průměrem eurozóny i Evropské unie,“ míní ekonom.
Krátkodobě je podle něj státní rozpočet ve vcelku solidním stavu. „Z dlouhodobého hlediska ale české veřejné finance nadále nejsou připraveny na blížící se zvyšování výdajů v souvislosti se stárnutím populace. Zde bych pokládal za velmi vhodné, aby celá česká politická reprezentace urychleně našla řešení,“ uvedl Skořepa.