KOMENTÁŘ: Nová éra hnutí ANO v Evropě. Konec strany pro všechny a tečka za praotcem Teličkou

Andrej Babiš v obci Žižice

Kdo očekával, že alespoň začátkem léta bude na české politické scéně klid, šeredně se pletl. První prázdninovou bombu odpálilo hnutí ANO, když jeho šéf Andrej Babiš oznámil vznik nového unijního uskupení Patrioti pro Evropu. Co formální spojení se stranou maďarského premiéra Viktora Orbána a rakouskými Svobodnými vlastně znamená? Mimo jiné definitivní odklon od politiky prvního českého eurokomisaře Pavla Teličky. ANO se zároveň více ideologicky ukotvilo, čímž zřejmě pohřbilo svou vlastní hru na „stranu pro všechny“.

Kdo dlouhodobě sleduje působení ANO na domácí i zahraniční politické scéně, nemohl být koncem hnutí u frakce evropských liberálů příliš překvapen. Šlo o poměrně dlouhodobý proces, o němž se ve veřejném prostoru mluvilo roky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Šlachta, Motoristé a ODS v jedné partě? Nepředstavitelné, vzkazuje Nečas. A není sám

Obzvlášť v posledních měsících se členství ANO ve frakci Renew a straně ALDE jevilo jako čím dál bizarnější záležitost. Vzpomeňme například na vztahy mezi Andrejem Babišem a Progresivním Slovenskem (PS), které donedávna zasedalo ve stejné unijní frakci. Babiš přitom zástupce zmíněné strany v čele s Michalem Šimečkou opakovaně označil za zelené šílence.

Šimečka se pak vyjádřil v dubnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS k Babišovi následovně: „Není žádný vztah mezi Progresivním Slovenskem a ANO. Je formální v tom, že patříme do stejné politické rodiny v Evropě, ale to je vlastně všechno. Sám sebe se ptám, zda Andreji Babišovi není bližší krajní pravice. Nabízelo by se partnerství s Viktorem Orbánem v nějaké frakci.“

Skoro se zdá, jako by Šimečka v dubnu věštil z nějaké velmi přesné křišťálové koule. Koncem června Babiš oznámil, že ANO vystoupí z Renew i ALDE, jelikož by prý nemohlo plnit svůj program. Zlí jazykové nicméně tvrdí, že hnutí ANO bylo spíš odejito.

Členové ANO se přitom do poslední chvíle tvářili, že problémy uvnitř Renew vlastně nejsou a že názorová rozmanitost v některých aspektech není nic proti ničemu.

V neděli pak přišlo oznámení, o němž si vrabci na střeše štěbetali již několik dnů. Babiš společně s Orbánem a šéfem rakouských Svobodných Herbertem Kicklem oznámili založení nové politické aliance Patrioti pro Evropu. Jejich třemi hlavními prioritami mají být – obrana národní suverenity, boj s ilegální migrací a změna Green Dealu.

Jak to bude s Ukrajinou?

Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany. Cílem Babiše a Orbána je totiž založení legitimní frakce v Evropském parlamentu. Ta může vzniknout, pokud v ní budou zasedat europoslanci alespoň ze sedmi různých zemí EU. Jako další logický spojenec se jeví Směr-SD slovenského premiéra Roberta Fica.

Spekuluje se také o německé AfD, italské Lize Mattea Salviniho či o polské PiS. V těchto případech by ovšem možná partnerství mohla narážet na větší programové neshody. AfD i Liga by mohly na Babišovu alianci být až moc radikální, PiS je zase jednou z nejvíce proukrajinských stran v Evropě.

Zde se dostáváme k důležité otázce. Jak daleko bude hnutí ANO ochotno zajít v případě postojů k ruské invazi? Právě v tomto ohledu působí jeho formální spojení s Orbánem, který v Evropě proslul zdržováním přijímání protimoskevských sankcí a relativizací ruské agrese, mimořádně nebezpečně. Uvidíme...

Tak či onak ANO očividně nadobro upustilo ze svého původního ideologického směru zakládajícího se na politickém centrismu a na modelu catch-all-party (strana zaměřující se na široké voličské spektrum). Definitivně také mizí poslední vlivy Pavla Teličky, který kdysi ve hnutí de facto položil základy zahraniční politiky.

„Pavel Telička otevřel dveře do ALDE v době, kdy se ANO opravdu chovalo jako středová liberální strana, kterou jsem tehdy pomáhala zformovat,“ hodnotila v loňském rozhovoru pro CNN Prima NEWS dosluhující eurokomisařka Věra Jourová, která byla jednou z posledních zástupkyň liberálnějšího křídla ANO. Odchod z hnutí oznámila koncem minulého týdne.

Bude velice zajímavé v následujících týdnech a měsících sledovat, jakým směrem se vlastně aliance Patriotů pro Evropu bude ubírat. A co všechno si její zástupci v europarlamentu dovolí? Nechme se překvapit.