Pod norským ledem ležel poklad. Obří vikingská loď naznačuje pohřeb krále

Archeologové potvrdili, že v Jarlsbergu na jihovýchodním pobřeží Norska našli zbytky vikingské lodi uložené původně v pohřební mohyle. Domnívají se, že mohlo jít o místo posledního odpočinku jednoho z norských králů.

Vikingové byli výborní válečníci. Ilustrační foto

Do Jarlsbergu kousek od města Tønsberg v hrabství Vestfold na jihovýchodním pobřeží Norska umisťují dávné severské ságy bratrovraždu mezi syny Haralda I. Krásnovlasého. Erik Krvavá sekera tam měl zabít místního krále Bjørna Farmanna. Archeologové se nyní domnívají, že našli mohylu, kde byl pochován ve vikingské lodi, informoval web Science Norway.

První náznak, že by pole mohlo skrývat poklad přinejmenším historické ceny, přišel v roce 2018, kdy výzkumníci našli dva velké železné nýty. V uplynulém měsíci na místě pracovali dva týdny archeologové a našli dalších asi sedmdesát nýtů.

„Teď už můžeme s jistotou říct, že tu leží zbytky vikingské lodi. Je to nález, který do mapy v té době významné lokality zakresluje další důležité místo,“ řekl pro web šéf výzkumu Christian Løchsen Rødsrud.

Délku plavidla badatel z Muzea kulturních dějin v Oslu odhadl na 15 až 23 metrů. Pro web LiveScience dodal, že z dostupných nálezů nemohou archeologové plavidlo přímo datovat, protože není k dispozici organický materiál pro radiouhlíkové měření. Typovým zařazením si už ale badatelé jsou prakticky jistí.

„Našli jsme velké množství nýtů, delší byly tak velké, že musely pocházet z velké lodi srovnatelné s dobře známými nálezy vikingských lodí v Gokstadu a Osebergu,“ řekl Rødsrud.

Vikingská loď z Osebergu:

Badatelé nyní zvažují další průzkum lokality. Domnívají se, že staletí zemědělských prací rozrušila někdejší mohylu, ve které byla loď s pohřbeným velmožem uložena. Mají dva důvody. Neustávající pískání detektorů kovů nasvědčuje, že v okolí leží velké množství dalších nýtů.

A při bližším prozkoumání nálezů archeologové také zjistili, že dva kousky železa ve skutečnosti nejsou nýty, ale bodce nasazované koním na kopyta na zledovatělém terénu. „A to je zajímavé, protože to už jsme u hrobové výbavy. Lodi a koně jsou témata, která se v pohřebních obyčejích a mytologii vikingského věku objevují opakovaně a jsou typickým prvkem, který člověk u lodního pohřbu očekává,“ konstatoval archeolog.

Připomněl, že pohřbu spojovanému s králem okolní oblasti Vestfold byli badatelé na stopě už před víc než sto lety v letech 1917-18. „Bylo to tehdy relativně nedávno po nálezech slavných lodí v Osebergu a Gokstadu. Archeolog A. W. Brøgger byl zcela přesvědčen, že v mohyle, které se ostatně říkalo Farnannova, najde další. Bylo tam ale jen pár lopat a nějaká nosítka. Muselo uplynout dalších sto let, abychom získali pevné důkazy, že nález lodního pohřbu nebyl přemrštěným očekáváním. Jen si nevybrali správnou mohylu,“ shrnul historii bádání Rødsrud.

Vikingská loď z Gokstadu:

Svět severských válečníků přináší i po staletích mnoho zajímavých poznatků a objevů, i když kvůli nim někdy vědci musí zkoumat dávné latríny. Ve Švédsku badatele nadchly vykopávky odhadující celou vikingskou loděnici, na Islandu zase vědci zkoumali Vikingy vytvořenou jeskyni a na skotských Orknejích našli skvostný vikingský meč. Badatelé musí také neúnavně opravovat mylně zažitý obrázek válečníků s rohatými přilbami. Nedávné výzkumy naproti tomu potvrdily domněnky, že Vikingové už v 11. století dopluli na americký kontinent.

Vikingské pohřby

Z psaných pramenů i archeologických nálezů badatelé usuzují, že v takzvané vikingské éře neexistovala jednotná tradice pohřebních obyčejů. K dodnes nejviditelnějším způsobům pohřbívání patří mohyly, které se ovšem velmi lišily jak velikostí, tak způsobem pohřbívání, včetně uložení celých lodí. Takové mohyly jsou známé z Norska a Dánska. Mohylové hroby často obsahovaly bohatou výbavu a někdy dokonce i těla obětovaných zvířat. Z psaných pramenů jsou známá také svědectví o pohřbech náčelníků uložených do lodi, obklopených svým majetkem a lidskými obětmi. Plavidlo pak bylo na konci obřadu zapáleno a posláno na poslední plavbu.

(Zdroj: tematický web Katedry anglosaských, norských a keltských studií Cambridgeské univerzity)