Jsme závislí na slevách. Často však nedávají smysl ani nepřinášejí zisk
Podíl zboží prodaného při slevových akcích v Česku neustále roste. Už dávno překročil 50 procent. Jan Jirovec ze společnosti Logio dvě desítky let radí firmám, jak odstranit plýtvání z dodavatelského řetězce. Tvrdí, že mnohdy by se prodejcům ani nevyplatilo do promočních akcí jít, kdyby si to dobře spočítali. „Významná část z nich nakonec přinese zisk nejvýš jednomu článku v celém výrobním a distribučním řetězci. A často ani to ne,“ říká Jirovec. V rozhovoru vysvětluje, co se s tím dá udělat, jak se vyhnout rizikům v distribučních řetězcích a proč vánoční prodejní špička je proti lidské přirozenosti.
Kde se v logistickém řetězci nejčastěji plýtvá?
Úplně na konci. K plýtvání nejčastěji dochází v posledním článku, tedy u spotřebitele. Často si kupuje věci, které vůbec nepotřebuje a které nakonec stejně vyhodí. To všechno se dá omezit tím, že přestaneme nakupovat nepotřebné věci a prodejci přestanou dělat zbytečné promoční akce.
Takové plýtvání je ale přece v zájmu prodejců.
Problém je v tom, že blahobyt měříme růstem. A jedním z klíčových parametrů HDP je domácí spotřeba. Pokud však chceme opravdu hodně uspořit, je klíč právě v jejím omezení. Ostatní cesty – automatizace dodavatelských řetězců, snaha držet zboží ve správné struktuře, ve správných zásobách či na optimálním místě – sice přinesou také úsporu, ale nikdy nemůže být tak velká jako u spotřebitele. Skutečně velkým zlepšením je co největší převzetí odpovědnosti za aktivní řízení celého dodavatelského řetězce.
Má tahle situace vůbec nějaké řešení?
Na začátku, s příchodem kapitalismu do Česka, byla snaha natlačit na trh co nejvíce zboží. Nejčastěji s pomocí promočních prodejů, vždyť v Česku se ve slevě prodává více než polovina zboží. Ale ukazuje se, že významná část promočních prodejů nakonec přinese zisk nejvýš jednomu článku v celém výrobním a distribučním řetězci. A často ani to ne. Lepší je hledat cestu, aby to dávalo smysl pro výrobce i prodejce.
Povánoční výprodeje považuji za nezdravé. Nejsou to většinou výprodeje v pravém slova smyslu, žádné vyprazdňování skladů.
Češi – a nejen oni – však slevy milují. Nedokážu si představit, že by s nimi prodejci skončili. Dá se ta mentalita změnit?
Do značné míry jde o nezdravou závislost celého západního světa živenou prodejci. Když dříve obchodník na vesnickém trhu potřeboval vyprodat něco, co by se mu zkazilo, rozhodl se to v daný den zlevnit. K tomu bychom měli směřovat: dobře naplánovat, jaké zásoby zeleniny mít v obchodě. A když vidíme, že ji neprodáme, je vždy lepší jít s cenou dolů, abychom ji nemuseli vyhazovat. To je pro ekonomiku i přírodu zdravé. S dnešní znalostí technologií pro předpověď poptávky to sice lze brát skoro za chybu, ale ty se občas stávají. Ale na druhou stranu, povánoční výprodeje považuji za nezdravé. Nejsou to většinou výprodeje v pravém slova smyslu, žádné vyprazdňování skladů. Prodejci si je kvůli výprodeji mnohdy znovu naskladní.
Říkáte tedy klientům, aby se vykašlali na slevové akce a povánoční výprodeje?
Počítáme, jaké produkty mají mít standardní běžnou cenu a v jaké výši má být stanovena. A zároveň počítáme, u kterých produktů se vyplatí udělat promoční akci a na jak dlouho. Prodejci řekneme, jaký bude dopad nějaké promoční akce v případě konkrétního produktu, a dopředu bude znát „kanibalizaci“ na prodeji zboží, které není zlevněno. Když to takto spočítáme, můžeme říct, že významná část akcí by nebyla zisková. A vůbec nedává smysl do ní jít. Snad u všech zákazníků klesl po začátku spolupráce s námi podíl promočních akcí, často o desítky procent.
…
Chcete číst dál? Celý článek zde